Ozbrojené síly snů versus fiskální realita – Trumpův rekordní plán znamená miliardy skrytých nákladů

Na začátku ledna prezident Donald Trump vrátil výdaje na obranu do centra pozornosti intenzivních debat o rozpočtu Spojených států. V příspěvku na Truth Social vyzval k navýšení rozpočtu amerických ozbrojených sil na bezprecedentních 1,5 bilionu dolarů pro fiskální rok 2027 – což je dramatický skok oproti 901 miliardám dolarů schváleným Kongresem pro fiskální rok 2026 (podle Reuters přibližně 830 miliard eur při současném kurzu). Takový navrhovaný nárůst o více než 50 % (neboli asi 600 miliard dolarů) v jediném roce představuje jeden z největších mírových nárůstů v historii financování amerických ozbrojených sil, který se může rovnat pouze mobilizacím během korejské války.

Trump svůj návrh označil ve „velmi nepokojných a nebezpečných časech“ za zásadní a zdůraznil potřebu znovu vybudovat „ozbrojené síly snů“ (Dream Military), která bude schopna odradit hrozby ze strany Číny, Ruska, Íránu a dalších aktérů. Podporovatelé, včetně předsedů senátního a sněmovního výboru pro ozbrojené síly, návrh ocenili jako nezbytný pro modernizaci arzenálu, urychlení stavby lodí, výroby letadel a inovativních technologií a zároveň pro obnovení vedoucího postavení USA na globální scéně. Takové investice by mohly řešit dlouhodobé problémy, jako jsou vyčerpané zásoby, stárnoucí vybavení, problémy s náborem a potřeba čelit konkurenci – priority, jež zmiňují i odborníci na obranu, kteří tvrdí, že současná úroveň výdajů vedla k vyčerpání ozbrojených sil.

Nezávislé analýzy přitom vykreslují mnohem střízlivější fiskální obraz. Nezávislý Výbor pro odpovědný federální rozpočet (CRFB) odhaduje, že zavedení základní úrovně 1,5 bilionu dolarů od roku 2027 by do roku 2035 zvýšilo výdaje na obranu o zhruba 5 bilionů dolarů ve srovnání se současnými prognózami. Po započítání úrokových nákladů na dodatečné půjčky se celkový dopad na státní dluh zvýší na 5,8 bilionu dolarů (přibližně 121 bilionu Kč). Jak poznamenal CRFB: „Tento plán by do roku 2035 zvýšil výdaje na obranu o 5 bilionů dolarů a po započítání úroků by zvýšil státní dluh o 5,8 bilionu dolarů.“

Trump argumentoval, že příjmy z jeho rozsáhlých cel – uvalených na dovozy z téměř všech zemí – by mohly kompenzovat velkou část nákladů a potenciálně financovat navýšení výdajů bez explozivního nárůstu deficitů. Toto tvrzení však naráží na všeobecný skepticismus. CRFB odhaduje, že stávající a navrhovaná cla by mohla v průběhu deseti let generovat přibližně 2,5–3 biliony dolarů (dynamicky upraveno o ekonomické efekty), což pokryje pouze asi polovinu dodatečných výdajů.

Analytici agentury Moody’s označili myšlenku plného vyrovnání takového masivního nárůstu výdajů za „vysoce nepravděpodobnou“ a poukázali na politické obtíže při zajišťování odpovídajících úspor jinde, potenciální právní výzvy týkající se cel (včetně rizik u Nejvyššího soudu) a skutečnost, že vyšší půjčky by prohloubily již tak značné deficity. Starší analytik Moody’s varoval, že trvalé zvyšování financované dluhem by zvýšilo úrokové zatížení, snížilo fiskální flexibilitu a omezilo budoucí politické možnosti – i kdyby výdaje vedly k určitému růstu HDP.

Vzhledem k fiskální situaci USA je v sázce mnoho. Na začátku ledna 2026 přesáhl státní dluh 38,4 bilionu dolarů (podle údajů ministerstva financí a zpráv Společného hospodářského výboru) a v posledních letech vzrostl o biliony. Úrokové platby z tohoto dluhu již patří mezi nejrychleji rostoucí federální výdaje a vytlačují jiné priority, jako je infrastruktura, zdravotnictví a domácí programy. Významné zvýšení výdajů na obranu riskuje spuštění začarovaného kruhu: vyšší zadlužení vede k vyšším úrokovým sazbám, které zase zvyšují budoucí náklady a omezují rozpočtový prostor.

Trumpův návrh tak přesahuje pouhou politickou rétoriku a klade zásadní strukturální otázku: O kolik mohou Spojené státy zvýšit vojenské výdaje, aby splnily geopolitické požadavky, aniž by vyvolaly neudržitelnou spirálu dluhů, úroků a fiskální zranitelnosti? Trhy, ratingové agentury jako Moody’s, Kongres (kde mají republikáni těsnou většinu) a veřejnost budou nakonec zvažovat, jakmile vláda požádá o schválení. Nadcházející debaty by mohly předefinovat přístup Ameriky k národní bezpečnosti, ekonomickým prioritám a dlouhodobé prosperitě v éře soupeření velmocí.

Zdroj: Reuters, Forbes, Výbor pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, Trust Finance

ZDROJ ZDE