Od Off

Vznikne v Polsku Fort Trump?

Polsko chce využít proměny bezpečnostní situace v Evropě k posílení americké vojenské přítomnosti na svém území. Varšava proto znovu usiluje o vznik stálé americké základny známé jako „Fort Trump“. Zatímco Washington plánuje celkovou revizi a možnou redukci svých sil v Evropě, Polsko argumentuje posunem těžiště NATO na východ a potřebou silnějšího odstrašení Ruska. 

Foto: Polsko chce využít proměny bezpečnostní situace v Evropě k posílení americké vojenské přítomnosti na svém území (ilustrační foto) | ChatGPT
Foto: Polsko chce využít proměny bezpečnostní situace v Evropě k posílení americké vojenské přítomnosti na svém území (ilustrační foto) | ChatGPT

V polovině června vyhlásil americký ministr války Petr Hegseth rozsáhlou revizi amerických sil v Evropě. Navazuje na Trumpovou administrativou dlouhodobě deklarované snižování vojenské přítomnosti na kontinentu. „NATO má být v Evropě stejně silné jako dosud, ale více evropské,“ řekl během nedávné besedy na CEVRO Univerzitě v Praze SACEUR, generál Alexus Grynkevich.

Tyto plány vzbudily neklid především v Polsku. Polská bezpečnostní doktrína má již skoro tři dekády hlavní nevyřčený cíl, kterým je získat stálou přítomnost amerických jednotek na svém území. Varšava byla pro posílení bilaterálních vztahů s Washingtonem ochotná se pouštět i do exotických dobrodružství jako přímé účasti na invazi do Iráku v roce 2003. Poháněla ji historická zkušenost, že mír ve středovýchodní Evropě je spíše výjimkou než pravidlem a současné „okno příležitosti“ je nutné využít na maximum. A také vědomí, že rozšíření NATO v roce 1999 se mohlo uskutečnit jen díky slibu učiněnému Rusku, že nebude spojeno s rozšiřováním vojenské infrastruktury Aliance směrem do nových členských států, tedy svého druhu „členstvím druhé kategorie“.

Video: Krutá lekce z fronty odhaluje propast mezi teorií CQB a válečnou praxí

Pro tento postoj platila v Polsku široká politická a společenská shoda. Zatímco v Česku vyvolal v roce 2006 plán na „radar v Brdech“ rozsáhlý spor, v Polsku byly plány tehdejší Bushovy administrativy na umístění v zemi části protiraketového štítu přijaty s nadšením. Nicméně na reálnou změnu si museli počkat až do okamžiku, kdy NATO definitivně změnilo svoji strategii vůči Rusku po anexi Krymu a první válce v Donbase.

I tehdy polská strana kladla důraz nejen na vznik mnohonárodnostní bojové skupiny v rámci NATO, ale i na bilaterální dohody s USA. „Projekt radar“ se vrátil v podobě finalizace základny protibalistické obrany Aegis Ashore v Rzedzikowu, která byla finálně otevřena v roce 2024. Tehdy už fungovala základna amerického letectva v Powidzu a také předsunuté velitelství 5. armádního sboru v Poznani (Camp Kościuszko). Nejpočetnější pak byli vojáci obrněné brigády, jejíž část byla rozmístěná v jihozápadním Polsku. Celkem šlo o 8,5 až 10 tisíc amerických vojáků. 

Další Čtení :  Mezi exponáty Armádního muzea Žižkov. Psi Vojenské policie zvládají i neznámé prostředí

Více Američanů, více bezpečí

Nicméně ani to apetit Varšavy neuspokojilo. Sice se v zemi natrvalo objevily elementy americké vojenské infrastruktury, ale přítomnost vojáků je pouze rotační, přijíždějí do Polska na několikaměsíční směny, na rozdíl od velkých základen v Německu či Itálii, které jsou uzpůsobené trvalému, několikaletému pobytu.

Polská tvrdohlavost má několik důvodů. Země má v rámci vojenské strategie NATO klíčové úkoly například v případě útoku na Pobaltí. Právě Polsko by se v tom okamžiku stávalo hlavním zázemím pro reakci Aliance. V tomto ohledu roste také význam tzv. suwalského průsmyku, který spojuje Polsko a Pobaltí a zároveň odděluje ruskou exklávu v Kaliningradu a ruského vazala Bělorusko. Americká přítomnost je vnímána jako jednoznačný odstrašující signál směrem k Rusku. Svoji roli hraje i hluboce zakořeněná nedůvěra k ochotě evropských spojenců se angažovat v případném konfliktu s Ruskem a také přesvědčení, že některé vojenské schopnosti garantované Američany nebude Evropa ještě dlouho schopná nahradit.

Plány Trumpovy administrativy na redukci vojenské přítomnosti v Evropě nebyly dosud specifikovány. Varšavu zneklidnilo loňské stažení amerických baterií Patriotů chránících letiště v Řešově, které slouží jako logistický hub pro pomoc Ukrajině (byly nahrazeny Patrioty jiných spojeneckých zemí). Už letos pak bylo v médiích široce diskutované rozhodnutí o zastavení rotace zmíněné obrněné brigády, což donutilo prezidenta Karola Nawrockého a polské ministerstvo obrany k razantnějšímu tlaku na Američany. Ten vyústil v ujištění, které publikoval osobně Donald Trump a které obsahovalo příslib navýšení počtu amerických vojáků v zemi. 

Další Čtení :  Pozvánka na seminář věnovaný bezpečnostní transformaci po sametové revoluci

Bude v Polsku Fort Trump?

„Polsko je modelový spojenec,“ rádi opakují američtí představitelé v narážce na schopnost Varšavy plnit už nyní alianční závazky na navýšení prostředků na obranu. Nyní chce Polsko tuto „rétorickou“ podporu proměnit i na reálný posun v americké přítomnosti v regionu. Prostředkem k tomu má být „Fort Trump“ – stálá základna, jejíž název vymyslel ještě předchozí prezident Andrzej Duda v roce 2018, aby uspokojil sebelásku svého amerického protějšku.

Tehdy Trumpova administrativa projekt nedotáhla, nyní Varšava doufá, že je opět ve hře. Takovou žádost, včetně závazku na uhrazení nákladů spojených s projektem, poslalo do Washingtonu polské ministerstvo obrany začátkem léta. 

Proč by měly USA, když tlačí na omezování svých jednotek v Evropě, naopak kývnout na jejich posílení v Polsku? Americký analytik Andrew Michta upozorňuje, že ohlášená „revize“ americké přítomnosti by měla vzít v potaz i změny, kterými prochází evropská bezpečnostní situace. A to znamená uznat, že „těžiště NATO se posunulo směrem na východ a na sever a přizpůsobit se tomu.“ Podle Michty by se právě „Polsko mělo stát tím, čím v době studené války bylo pro americkou armádu Západní Německo“. 

„Americké plány mají dva rozměry,“ dodává polský bezpečnostní expert Michał Świerczyński. „Na jedné straně je obecný záměr redukce sil v Evropě, na druhé je posilování obranných a odstrašovacích kapacit NATO. Což může znamenat i to, že budou základny přemisťovány tam, kde jsou více potřeba.“

Zároveň Andrew Michta upozorňuje, že tuto změnu může být obtížné prosadit v rámci byrokratické mašinérie Pentagonu a také kvůli tlaku na omezování nákladů na obranu Evropy. Jednoznačná odpověď na polskou žádost, navzdory Trumpovým slibům, zatím nedorazila. Vzhledem k nejistotě ohledně amerických plánů sílí také v Polsku diskuse o tom, že primární musí být posilování vlastních obranných kapacit. „Spojenci pomohou jen tomu, kdo si dokáže pomoct sám,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra obrany Tomasz Szatkowski. 

Další Čtení :  Zajímáte se o historii a genealogii? Přidejte se k mezinárodnímu projektu a pomozte s identifikací mužů, kteří se ztratili v dějinách

Dogma americké vojenské přítomnosti zůstává klíčovým elementem polské doktríny. Nicméně je doplňováno stále větším důrazem na co nejrychlejší dosažení maximální možné soběstačnosti polské armády. Jak před polskou diplomacií v jednáních s Američany, tak před polskou armádou je však ještě hodně práce.

Maciej Ruczaj

Autor článku je politolog, publicista a diplomat. V letech 2016–2023 byl ředitelem Polského institutu v Praze, radou velvyslanectví Polské republiky v ČR a členem programové rady Česko-polského fóra. V roce 2023 byl jmenovaný velvyslancem Polské republiky na Slovensku, kde působil do léta následujícího roku. Aktuálně působí jako senior fellow Centra transatlantických vztahů (PCTR) při CEVRO Univerzitě.

ZDROJ ZDE

🤝 Naši partneři:

Reklama