Od Off

Robert Weil – Zachraňoval životy vojáků

28. 07. 2023

Jedním z významných bojišť, kde se československé exilové vojsko velmi aktivně zapojilo do spojeneckého úsilí a bitev s armádami Osy, byla oblast Blízkého východu a severní Afriky. Dobová britská terminologie však region označovala jako Střední východ, což se promítlo i do názvů jednotek československého zahraničního vojska.

Robert Weil (1893–1941) to v předválečném Československu dotáhl až na náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Připojil se k zahraničnímu vojsku a organizoval lékařskou péči pro vojáky na Středním východě. FOTO: VHÚ Praha

Působení v oblasti dnešního Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Libye přitom vůbec nebylo původním úmyslem londýnského vedení zahraničního odboje, nýbrž důsledkem dramatických zvratů strategické situace po pádu Francie v červnu 1940. V britském mandátním území Palestina se soustřeďovali dobrovolníci propuštění z internace v Sovětském svazu, přicházející cestou přes Slovensko, Maďarsko a balkánské země, nebo židovští uprchlíci před nacismem, kteří na počátku války odešli do země svých předků. Nebyli to však pouze mladíci na počátku profesní kariéry, mezi dobrovolníky nacházíme i řadu mužů již zralého věku. Mnozí z nich opustili dlouho budované kariéry, aby se v neznámém prostředí zapojili do boje za osvobození vlasti. Jedním z nich byl Robert Weil, jenž v odboji používal krycí jméno Měchura.

Další Čtení : Nový předseda Výboru pro obranu bude znám až příště

Narodil se 22. září 1893 v Kamenici nad Lipou do rodiny Emanuela Weila a jeho ženy Žofie. S rodiči se ale již v mládí přistěhoval do Prahy. Po obecné škole vystudoval klasické gymnázium, na němž složil maturitní zkoušku. Před válkou zastával funkci náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Po okupaci odešel do zahraničí a takzvanou „balkánskou cestou“ přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii se dostal k československému exilovému vojsku na Středním východě. Dne 1. října 1940 jej zařadili k technické rotě Československého pěšího pluku 4 – Východního, přidělen byl ale k československé vojenské misi v Jeruzalémě jako ústřední tajemník Československého červeného kříže. Dne 1. listopadu 1940 ho přeřadili k pomocné rotě Československého výcvikového střediska – Východního. I nadále však působil u mise, kde sloužil v hodnosti kapitána zdravotní služby. Díky jeho úsilí se podařilo organizovat exilovou vojenskou lékařskou službu, roku 1942 vznikla Československá polní nemocnice na Středním východě.

Další Čtení : František Divoký – Četník s osudem Ahasvera

Tohoto okamžiku se však Robert Weil-Měchura nedožil. V Jeruzalémě v důsledku onemocnění zemřel 28. února 1941 v tamní britské vojenské nemocnici. Následujícího dne jej pohřbili na britském vojenském hřbitově v Ramlechu, v oddělení L, do hrobu číslo 4. Hrob tam existuje dodnes.