Rizika a důsledky konfliktů aneb dobrých zpráv je stále méně
Schopnost, s jakou lehkostí si naše civilizace dokáže vytvářet nové krize a problémy, rozhodně nekoresponduje se schopností je řešit. Naznačuje tento trend možný úpadek či ještě něco horšího? Například válka na Ukrajině jasně ukazuje, jak je obtížné takový válečný konflikt ukončit – zejména za situace, kdy se žádná ze stran necítí být poražena, a tudíž nemusí bezprostředně přijmout podmínky, jež jsou pro ni nevýhodné či jinak neakceptovatelné.
Čas, zdroje, podpora, odhodlání a geopolitické zájmy
Důležitou otázkou v takovém případě je, v čí prospěch hraje čas a materiální zdroje, které lze do konfliktu zapojit. Kromě zdrojů sehrává stále důležitější roli také vůle či podpora společnosti pokračovat ve válce a přijmout její následky.
Dalším důležitým aspektem pro vedení války je rozsah podpory, kterou válčící strany mohou využívat. U této podpory je rovněž důležité, zda se lze na ni spolehnout po celou dobu vedení konfliktu. Tento poslední faktor se může v rámci delšího konfliktu projevit v závislosti na rozsahu a významu podpory velmi významně až zásadním způsobem.
V současné době některé západní státy zvažují, zda Ukrajině dodat řízené střely (ŘS) dlouhého doletu. Je otázkou, jaký skutečný dopad bude mít jejich případné použití na další vývoj konfliktu včetně jeho další eskalace. S hrozbou nasazení těchto ŘS mohou souviset i návrhy Ruska na mírová jednání s představiteli Ukrajiny. Rusko se tímto způsobem může snažit tuto hrozbu odvrátit či alespoň pozdržet.
Průběh dalšího pokračování konfliktu na Ukrajině bude záležet do značné míry na postoji a reálných krocích USA. Vedle toho, že prezident Trump deklaruje zájem na zastavení konfliktu, budou jeho další postup ovlivňovat také obchodní příležitosti, a především potřeba se zaměřit na svého hlavního soupeře – Čínu. USA hledají způsob, jak si poradit s rostoucí mocí a vlivem Číny. Zatím se situace pro USA nevyvíjí příznivě a zejména ve vztahu k Číně ji ujíždí vlak. Také v této souvislosti se USA snaží snížit svou angažovanost v méně důležitých částech světa z pohledu svých zájmů a přesměrovat vynakládané síly a prostředky na aktuální priority.
Při dnešním dynamickém geopolitickém vývoji je potřeba vzít v úvahu i změny „státních zájmů“ u dalších států, k čemuž vedou v případě demokratických zemí i volební výsledky, a tedy také vůle společnosti změnit své politické představitele. Hlavními důvody pro tyto změny jsou především vnitropolitické problémy. Avšak výsledkem demokratických voleb může být i zásadní změna zahraniční politiky.
Vliv nových technologií
Další významnou výhodou v ozbrojeném konfliktu může sehrát využívání nových technologií včetně nových efektivních operačních a taktických postupů. Nové technologie umožnily např. masové využívání dronů. Jejich převaha v množství a kvalitě může kompenzovat počty nasazených vojáků a bojové techniky. Efektivní spojení dronů a zvolené taktiky umožnilo Ukrajině např. překvapivý útok na letecké základny Ruska.
Další snaha zavádět autonomní bojové systémy povede nejen k vyšší efektivitě a odolnosti, ale také ke snaze snížit ohrožení životů vlastních vojáků. S rozvojem dronů a dalších zbraňových systémů se postupně zvětšuje tzv. šedá zóna (země nikoho), tj. oblast, která není ovládaná žádnou z bojujících stran, ale je velmi nebezpečná pro působení vojáků obou stran. I v souvislosti s rostoucí efektivitou a počty nasazovaných dronů na Ukrajině je záměrem v první fázi přeměnit prostor ovládaný nepřítelem na šedou zónu a následně toto území obsadit menšími jednotkami, které provedou jeho zajištění.
Vývoj dronů se v rámci konfliktu na Ukrajině výrazně urychluje. Jedním ze směrů, jež mají zefektivnit jejich nasazení je využívání AI (umělé inteligence). V současné době se však obtížně hledá obrana proti dronům řízeným pomocí optického vlákna, které jsou odolné vůči rušení. Zatím je jejich nasazení omezeno s ohledem na členitost terénu a technické omezení délky vlákna. Je však pravděpodobné, že bude i tento způsob nasazení zdokonalen jak technicky, tak způsobem použití, např. vypouštěním dronů s optickým vláknem z mateřského dronu z bezpečné vzdálenosti od identifikovaných cílů.
Hrozba použití jaderných zbraní
Další otázkou je, zda může země bez jaderných zbraní vyhrát nad nepřítelem, který tyto zbraně má, a dokonce deklaruje možnost jejich použití. Bez patřičné podpory a garancí ze strany jiných zemí disponujícími jadernými zbraněmi jde zřejmě jen o řečnickou otázku. Také věrohodnost jejich použití může být různá. Bude pravděpodobně rozdílná u země, která je přímo ohrožena a jiná u zemí, které přímo ohroženy nejsou, ale jejich případné nasazení by mohlo ohrozit jejich samotnou existenci. Paradoxně jaderné zbraně v rukou obou stran tlumí eskalaci konvenčních střetů. To se naposledy ukázalo během zatím omezených střetů mezi indickou a pákistánskou armádou. Zajímavé však bylo, kdo se klonil na tu či onu stranu bez ohledu na příčiny a první agresivní kroky. Přestává se klást důraz na dodržování mezinárodního práva a do popředí jdou vlastní zájmy podepřené hrozbou použití síly.
Také v případě některých demokratických států se stále více prosazují mocenské a ekonomické zájmy bez ohledu na deklarované hodnoty. Nová mocenská uskupení a spojenectví prosazují svůj úhel pohledu a mnohdy nevadí ani pochybná minulost nových spojenců. V demokratických státech je pak na voličích, zda budou tou správnou pojistkou, která neumožní politikům jednat ve svůj vlastní prospěch a bez ohledu na své spoluobčany. Primárním zájmem politiků by stále mělo být skutečně míněné udržování bezpečného mezinárodního prostředí.
