Výbuch na železniční trati v Polsku: Varšava hovoří o ruském sabotážním útoku
16. listopadu 2025, brzy ráno, si strojvedoucí vlaku jedoucího mezi Varšavou a Lublinem všiml nesrovnalosti na železniční trati. Zastavil vlak, uvědomil úřady a zahájil kontrolu úseku. Technické týmy pak objevily značné poškození kolejí poblíž vesnice Mika, asi sto kilometrů od polského hlavního města. Podle prvních zjištění byla výbušnina umístěna přímo na trať. K vykolejení vlaku nedošlo a cestující ve vlaku nebyli zraněni. O něco dále na stejné trati byla zjištěna druhá poškozená část, což potvrzuje hypotézu o koordinované akci.
Následující den, 17. listopadu 2025, premiér Donald Tusk veřejně oznámil, že „exploze výbušniny zničila železniční trať“, uvedla ABC News. Událost označil za „bezprecedentní sabotáž“ namířenou proti bezpečnosti Polska, což zopakovala i agentura Reuters. Vyšetřování bylo svěřeno státnímu zastupitelství, vnitřní bezpečnostní službě (ABW) a policii. Týmy se snaží zjistit, jak bylo výbušný zařízení umístěno a zda byla případně na trati nainstalována další.
Varšava velmi silně zdůrazňuje politický charakter útoku, protože trať Varšava–Lublin není běžnou infrastrukturou. Jedná se o hlavní trasu pro přepravu pomoci, zejména vojenské, na Ukrajinu. Tento železniční koridor spojuje polské hlavní město s vstupními body na východě země, kde prochází část dodávek určených pro Kyjev. „Tato trasa je zásadně důležitá pro dodávky pomoci na Ukrajinu,“ připomněl Donald Tusk. Útok na tuto spojnici tedy nepřímo zasahuje logistické toky, které podporují ukrajinské válečné úsilí. Podle polských úřadů denně po této trati projíždí až 115 vlaků, včetně těch s humanitární a vojenskou pomocí, což ji činí klíčovým elementem alianční podpory Ukrajiny.
Po výbuchu vyslal ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz vojenské jednotky, aby zkontrolovaly asi 120 kilometrů tratí až k ukrajinské hranici. Cílem je ověřit, zda se na trati nenacházejí další výbušniny, a zabezpečit trasu, která je od začátku války považována za citlivou. Provoz nebyl zcela přerušen: vlaky mohly pokračovat v jízdě po paralelní trati. Úřady však uznávají, že tato událost vyžaduje trvalé posílení ostrahy tratí používaných logistickými konvoji. Polský ministr vnitra Marcin Kierwiński potvrdil, že došlo k dvěma odděleným incidentům – jednomu potvrzenému sabotážnímu aktu a druhému vysoce pravděpodobnému. Prokuratura zahájila vyšetřování podle článku týkajícího se teroristických činů spáchaných v prospěch cizí rozvědky.
K sabotáži došlo v době, kdy Polsko tvrdí, že čelí nárůstu nepřátelských činů, které podle něj jasně souvisejí s aktivitami ruských služeb. Od roku 2022 Varšava zatkla několik desítek osob podezřelých ze špionáže nebo přípravy akcí namířených proti její infrastruktuře. Agentura Reuters připomíná, že v říjnu 2025 bylo zadrženo osm osob za sabotážní plány koordinované ze zahraničí. V této souvislosti Donald Tusk prohlásil, že „chceme pachatele, ať jsou kdokoli“. Premiér nepovažuje výbuch za ojedinělý incident, ale za další projev „hybridní války“ vedené proti Polsku. Podle šéfa polského generálního štábu Wiesława Kukuły z 17. listopadu 2025 Rusko připravuje válku s Polskem a eskaluje kyberútoky i sabotáže na polském území. Tato „předválečná“ situace zahrnuje nejen fyzické útoky, ale i tisíce dronových narušení a pokusů o narušení dodávek vody v velkých městech.
Ruské sabotáže v Polsku a České republice od roku 2022
Tento incident není izolován, ale zapadá do širšího vzorce ruských hybridních operací v Evropě, které se zesílily po invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Podle zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) z roku 2025 proběhlo v Evropě přes 50 sabotážních akcí spojených s Ruskem, včetně vandalismu, špionáže a skrytých operací. Globsec a Mezinárodní centrum pro protiterorismus v říjnu 2025 odhadly, že od roku 2022 došlo k více než 110 fyzickým sabotážím, z toho 20 v Polsku, 15 ve Francii a pět v Česku. Tyto akce cílí na kritickou infrastrukturu, logistiku pro Ukrajinu a veřejnou morálku, často pod prahem otevřené války. Rusko využívá lokálně rekrutované agenty, organizovaný zločin a sociální sítě jako Telegram k koordinaci, po vyhoštění stovek svých agentů z Evropy.
Přehled klíčových incidentů v Polsku:
- Požár nákupního centra ve Varšavě (květen 2024): Požár největšího nákupního centra ve Varšavě, který zničil budovu a způsobil škody v miliardách zlotých. Polské vyšetřování potvrdilo, že šlo o žhářství na příkaz ruského GRU. V květnu 2025 bylo zatčeno několik prostředníků v Polsku a Litvě; akce byla objednána ruským důstojníkem. Tento incident vedl k vyhoštění ruských diplomatů a uzavření konzulátu v Krakově.
- Žhářské útoky Kolumbijce (2024–2025): Kolumbijský občan, rekrutovaný přes Telegram ruskými službami, provedl dva žhářské útoky v Polsku v roce 2024 (na vojenské objekty). V červnu 2025 byl v Česku odsouzen na osm let za podpal pražského autobusového depa a plán útoků na nákupní centra. Polská ABW ho obvinila z terorismu; čelí až doživotnímu trestu. Tento případ ilustruje, jak Rusko najímá cizince s vojenským zázemím z Latinské Ameriky.
- Kyberútoky na železnice (2023–2025): V srpnu 2023 ABW odhalila hack na polskou železniční síť, cílený na narušení dodávek zbraní na Ukrajinu. V roce 2025 došlo k tisícům ruských pokusů o sabotáž evropských železnic, včetně signalizačních systémů, jak uvedl český ministr dopravy.
- Zatčení sabotérů (říjen 2025): Osm osob zatčeno za plánování sabotáží v Polsku a Rumunsku, koordinovaných z Ruska. Celkově od 2022 zatčeno přes 55 osob za špionáž a sabotáže ve prospěch Moskvy.
- Dronový incident (září 2025): 19–23 ruských dronů vletělo do polského vzdušného prostoru, což vyvolalo NATOvskou reakci. NATO spustilo iniciativu Baltic Sentry k ochraně infrastruktury.
- Další hybridní akce: Tisíce falešných bombových hrozeb na školy a letiště (2022–2023), kyberútoky na vodovody (srpen 2025) a špionáž na letišti Rzeszów (duben 2024).
Přehled klíčových incidentů v České republice:
Česko, stejně jako Polsko, slouží jako logistický hub pro Ukrajinu, což ho činí atraktivním cílem. Podle zprávy Globsec z října 2025 došlo k pěti fyzickým sabotážím, plus desítkám kybernetických a informačních operací.
- Pokus o zapálení pražského depa (2024): Kolumbijský agent, spojený s ruskými službami, zapálil autobusové depo v Praze a plánoval útok na nákupní centrum. Odsouzen na osm let v červnu 2025.
- Výbuchy muničních skladů Vrbětice (2014, odhalení 2024): BIS potvrdila v dubnu 2024, že jednotka 29155 GRU odpovědná za výbuchy, které zabily dva Čechy. Tato akce byla součástí dlouhodobé ruské kampaně.
- Falešné bombové hrozby (2022–2024): Tisíce e-mailů a volání na školy, letiště a veřejné budovy, stopovaných k pro-ruským aktérům, vedoucích k evakuacím a uzavřením škol na dny.
- Kyberútoky na dopravu (od 2022): Tisíce ruských hackingových pokusů na železniční systémy, včetně signalizace a lístkových systémů, jak varoval NÚKIB. Cílem bylo narušit dodávky zbraní.
- Šíření propagandy (2024): BIS odhalila moskevskou síť Voice of Europe, financovanou z Ruska, ovlivňující evropský parlament a odrazující od pomoci Ukrajině.
Tyto incidenty ukazují na koordinovanou strategii: Rusko po invazi na Ukrajinu zesílilo operace pod prahem války, využívajíc lokální agenty a kriminální sítě. Evropské země reagují vyhoštěním diplomatů, posílením hranic a spoluprací s NATO. V Polsku a Česku to vedlo k uzavření ruských konzulátů a zákazům vstupu pro ruské občany. Podle IISS klesl počet incidentů v první polovině 2025, ale riziko zůstává vysoké, zejména u infrastruktury spojené s Ukrajinou.
Přehled zdůrazňuje nutnost trvalé bdělosti. Polsko a Česko, jako spojenci NATO, musí investovat do obrany proti hybridním hrozbám – od kyberbezpečnosti po fyzickou ochranu tratí. Bezprecedentní sabotáž v Polsku může být jen začátkem nové vlny.
Zdroj: Reuters, Kyiv Independent, ABC News, Euronews, GLOBSEC report
