21. sankční balíček EU proti Rusku: Čínská odveta zasahuje evropský obranný průmysl

Evropské sankce proti Rusku se stále častěji přelévají do vztahů mezi Evropskou unií a Čínou. 21. balíček sankcí proti Rusku, schválený 23. července, přinesl vedle tlaku na ruskou ekonomiku také zařazení 14 společností z pevninské Číny a Hongkongu. Peking reagoval během jediného dne vlastním exportním opatřením. Na čínský seznam kontroly vývozu zařadil 14 subjektů z Evropské unie a od 24. července jim omezil přístup ke kontrolovanému zboží dvojího užití.

Nejnovější evropská obchodní omezení mířila na čínské firmy zapojené do podpory ruského vojenského průmyslu a obcházení exportních kontrol. Čína následně využívá vlastní exportní kontrolní systém k zásahu proti evropským podnikům. Výsledkem se stává postupné propojení sankcí, exportních kontrol, strategických surovin, polovodičů a obranného průmyslu. Reakce Pekingu zasáhla osm členských států EU a na jeho sankčním seznamu se nově ocitly:

Výběr subjektů zahrnuje výrobce vojenských vozidel, laserů, optoelektroniky, speciálních materiálů, průmyslových motorů, námořních systémů a také veřejnou univerzitu.

Výrobu české společnosti Tatra Trucks čínská exportní omezení podle vlastního vyjádření prakticky nezasáhne. „Společnost Tatra Trucks vzala na vědomí rozhodnutí čínských úřadů o zařazení společnosti na seznam subjektů, na které se vztahují exportní omezení týkající se zboží dvojího užití,“ uvedl pro iRozhlas mluvčí firmy Andrej Čírtek. „Pro společnost Tatra Trucks však toto opatření nepředstavuje praktický dopad. Ve výrobě našich vozidel nevyužíváme komponenty ani technologie dodávané z Číny, kterých se uvedená exportní omezení týkají.“

Hospodářský mechanismus čínských sankcí pracuje na čtyřech úrovních. První představuje přímý zákaz vývozu. Čínští dodavatelé musí pozastavit vývoz kontrolovaného zboží dvojího užití 14 uvedeným subjektům a transakce probíhající k 24. červenci musely být zastaveny. Alternativní dodavatelé mohou existovat, jejich produkt však vyžaduje nové testování, certifikaci nebo úpravu výrobního procesu. U specializovaných materiálů a komponentů se proto změna obchodního partnera může promítnout nejen do nákupní ceny, nýbrž také do výrobních lhůt a kapacity.

Druhou úroveň představuje omezení pohybu zboží v zahraničí. Distributoři a prodejci mimo Čínu nesmějí dodávat uvedeným subjektům zboží dvojího užití čínského původu. Tento mechanismus posouvá odpovědnost do širší části dodavatelského řetězce. Dodavatelé budou muset důsledněji sledovat prohlášení konečných uživatelů, audity původu zboží a smluvní omezení dalšího převodu. To připomíná některé prvky americké exportní extrateritoriální kontroly.

Třetí úroveň tvoří smluvní, bankovní a pojistné dopady. Zákazník nebo finanční instituce mohou čínský seznam zařadit do vlastního screeningového systému i v situaci, kdy konkrétní transakce přímo nezahrnuje kontrolované zboží. Analýza takto vytvořených varování bude znamenat více administrativy u všech účastníků transakce a podniky se budou muset formálně připravit na odstranění zboží čínského původu ze svých produktových řad.

Ke čtvrté úrovni patří reputační a institucionální dopady. Čínští partneři pravděpodobně omezí spolupráci s Vratislavskou polytechnikou, firmou III V Lab nebo společnostmi ze seznamu, které mají v Číně joint ventures či výzkumné vazby. Reakce evropských subjektů bude zřejmě pragmatická: určení odpovědného compliance pracovníka, revize společných projektů, oddělení kontrolovaných a nekontrolovaných aktivit a jednání s čínským ministerstvem obchodu o dostupnosti licencí.

Ekonomický dopad se mezi jednotlivými subjekty výrazně liší. Rheinmetall s více než 10 miliardami eur ročních tržeb v roce 2025 představuje zdaleka největší společnost na seznamu. IHC Merwede Holding, Lafert, Tatra a průmyslové skupiny stojící za III V Lab pracují řádově s nižšími, byť stále významnými obraty. Vigo Photonics, Ekspla, Opticoelectron a Sindlhauser představují menší specializované dodavatele s tržbami řádově v desítkách až nižších stovkách milionů eur. U těchto podniků může ztráta jediného čínského vstupu představovat výrazně větší podíl obratu, přestože absolutní finanční hodnota zůstává nižší. Říše středu si udržuje významné postavení v několika materiálových řetězcích klíčových pro evropský obranný průmysl, např. v případě dodávek gallia, germania, antimonu, vzácných zemin či speciálních optických krystalů.

Vztahy Evropské unie a Číny vstupují skrze sankce do znatelně intenzivnější konfrontační fáze. Brusel navíc v posledních měsících připravuje několik opatření, která mohou čínské společnosti zasáhnout ještě silněji. Patří mezi ně Industrial Accelerator Act, revize Cybersecurity Act, širší využívání existujících obchodně-obranných instrumentů, požadavky na diverzifikaci dodavatelských řetězců a další sankce vůči čínským společnostem v rámci budoucích opatření proti Rusku. Německo, dosud zdrženlivé kvůli své silné exportní provázanosti, letos začalo obchodní omezení vůči Pekingu navíc výrazněji podporovat.

Geopolitická opatření obou hospodářských velmocí se od sebe zásadně odlišují rychlostí rozhodování. Zatímco evropské sankce vyžadují politickou shodu a formální schválení všech 27 členských států EU, Čína využívá již existující nástroje exportní kontroly a reaguje prakticky okamžitě. Sankční balíček přijatý Evropskou unií 23. července a následná čínská odveta ze 24. července ukázaly, že Peking dokáže převést geopolitické rozhodnutí do konkrétního regulatorního opatření během jediného dne. Tato asymetrie vytváří pro Evropu novou strategickou výzvu, která zvyšuje význam předběžného posuzování dopadů sankcí na kritické dodavatelské řetězce, průmyslovou výrobu a ekonomické zájmy evropských podniků.

Obě strany jsou ochotné své neshody řešit diplomatickou cestou. Evropská unie a Čína proto 29. června vytvořily konzultační mechanismus pro obchod a investice. Čínský ministr obchodu Wang Wentao se v Bruselu setkal s evropským komisařem pro obchod Marošem Šefčovičem. Mechanismus pokrývá čtyři oblasti: vyrovnávání obchodních a investičních vztahů, exportní kontroly, ochranu duševního vlastnictví a reformu Světové obchodní organizace. Maroš Šefčovič hodlá letos v říjnu navštívit Peking a pokračovat ve druhém kole jednání. Během prvního kola Wang Wentao naznačil možnost uzavření nákupních dohod, jež by zvýšily čínský dovoz evropského zboží a pomohly snížit bilaterální obchodní deficit.

Takový postup dává EU a Říši středu několik měsíců oddechu. Současně ale vytváří prostor pro kombinaci tlaku a vyjednávání. Čína může na jedné straně uplatňovat exportní kontrolu proti evropským subjektům a na druhé straně nabízet obchodní ústupky v oblastech, kde chce zmírnit evropský tlak. Význam získává také schopnost Evropanů vyrábět kritické materiály a komponenty na svém území. U některých komodit může Evropa využít dodavatele v Japonsku, Jižní Koreji nebo Spojených státech. Takový přístup však pouze mění geografii závislosti. Dlouhodobější strategická odpověď vyžaduje evropské výrobní kapacity v oblastech, jako jsou polovodičové materiály, optoelektronika, permanentní magnety, vzácné zeminy, speciální kovy a další technologické vstupy využívané obranným průmyslem.

Nejdůležitější změna evropsko-čínských vztahů nyní spočívá v politické vůli využívat proti sobě hospodářské zbraně. EU a Čína postupně přecházejí od jednotlivých obchodních sporů k modelu, v němž každé významnější ekonomické opatření může vyvolat odpověď v jiné části ekonomiky. Sankce mohou vyvolat exportní kontrolu, exportní kontrola může zasáhnout dodavatelský řetězec a dodavatelský řetězec může následně ovlivnit evropskou obrannou výrobu. Tento řetězec představuje základní mocenský mechanismus současného střetu.

Sankční politika vůči Rusku se stále více proplétá s exportní kontrolou a dodavatelskými řetězci vůči Číně. Evropské firmy tak musí sledovat nejen ceny a dostupnost materiálů, ale i politické riziko jejich původu. Případ Tatry ukazuje, že nízká závislost na čínských komponentech dokáže dopad podobných opatření výrazně omezit. Zda se to evropskému obrannému průmyslu podaří jako celku, ukážou až další kola sankcí, která na obě strany nepochybně čekají.

Zdroj: Evropská komise, Squire Patton Boggs, Geopolitechs, iRozhlas, sinolytics newsletter

ZDROJ ZDE