Wing Commander, plukovník letectva (generálplukovník v.v.), letec – stíhací pilot, velitel 312. peruti, diplomat – čs. vojenský a letecký atašé v Kanadě. Pocházel z národnostně uvědomělé slovenské rodiny v oblasti Gemeru. Studoval v maďarském Nagy St. Miklosu a vstoupil do vojenského výcviku v rakouském Traiskirchenu, který však ukončil po vzniku Československé republiky. Začal svoji kariéru u horského dělostřelectva v Ružomberku a později přešel k letectvu. Vynikal jako letecký pozorovatel a později i jako akrobatický pilot. V roce 1939 se stal přednostou leteckého oddělení Ministerstva národní obrany na Slovensku, ale neshody s ministry a komplikace vedly k jeho odchodu do výslužby. Poté uprchl ze Slovenska do Francie, kde se připojil k československým jednotkám. Po německé ofenzívě se stal jediným slovenským letcem bojujícím v bitvě o Francii. Po pádu Francie přešel do Velké Británie a stal se zakládajícím členem 310. čs. stíhací peruti. V roce 1940 se stal velitelem 312. čs. stíhací peruti. Jeho autoritářský přístup však vyvolal nesouhlas a incidenty během bojů vedly k jeho odvolání.
Pocházel z národnostně uvědomělé slovenské rodiny, pocházející z oblasti Gemeru. Střední školu navštěvoval v maďarském Nagy St. Miklosu a poté byl přijat na čtyřletou kadetku v rakouském Traiskirchenu; vojenská studia však ukončil již v nově vytvořené ČSR. Po slavnostním vyřazení byl 21. 8. 1919 přidělen k hor. děl. pl. 201 v Ružomberku, kde postupně zastával funkce zástupce velitele baterie a druhého pobočníka velitele pluku. 1. 9. 1924 byl přemístěn k děl. odd. 262 do Vranova nad Topĺou, kde měl domovskou příslušnost. Počátky jeho působení u letectva, u něhož později tolik proslul, jsou datovány 31. 3. 1925, kdy byl na vlastní žádost odeslán do kursu dělostřeleckých pozorovatelů z letounů. Po tříměsíčním výcviku, který absolvoval ve VLU v Chebu, se v této nové funkci od 1. 7. 1925 zdokonaloval u let. pl. 1 T. G. Masaryka na letišti Kbely u Prahy. Po povýšení na npor. absolvoval v chebském učilišti od 4. 1. do 15. 7. 1926 kurs let. pozorovatelů a poté byl 16. 7. 1926 přemístěn k let. pl. 3 Generála – letce M. R. Štefánika na letišti v Nitře, kde zastával funkci taktického pobočníka I/3 peruti a od 5. 9. 1927 zástupce velitele letky 81. Jeho služební hodnocení již tehdy nešetřila superlativy, takže 20. 10. 1927 byl přeložen do Prahy na MNO, kde setrval do 28. 2. 1929, kdy přešel zpět do Kbel k let. pl. 1. Na vlastní žádost byl pak zařazen do pilotního výcviku, který absolvoval mezi 1. 6. a 15. 11. 1929 nejprve ve VLU, které se mezitím přestěhovalo z Chebu do Prostějova, a jeho stíhací část pak prodělal u detašmánu VLU v Chebu.
Po povýšení na kpt. byl 15. 9. 1929 přemístěn k let. pl. 6 do Kbel, kde ve funkci druhého pobočníka velitele pluku působil do 31. 3. 1930. Jeho nesporné odborné schopnosti vedly k jeho opětovnému působení na MNO, kde pracoval jako referent u III/1 oddělení (všeobecně letecké). Působil zde do 30. 9. 1931, kdy byl přeložen zpět k let. pl. 6. V rámci tohoto zařazení absolvoval v dubnu a květnu 1934 stáž v sousedním Polsku. Od 30. 9. 1931 do 30. 9. 1934 zastával funkci velitele letky 43, vyzbrojené stíhacími letouny Avia Ba-33. U ní dále zdokonaloval své pilotní umění a zakrátko byl povýšen na škpt.let. Jako letecký akrobat na sebe poprvé výrazněji upozornil v září 1932 při leteckém dnu v Praze a o rok později, při armádním leteckém dnu v Praze, kdy byla veřejnosti poprvé prezentována skupinová akrobacie; tuto akrobatickou sku- pinu vedl. V červnu 1934 získal 8. místo na neoficiálním mistrovství světa v letecké akrobacii ve Vincennes u Paříže, v září 1935 získal 2. místo v národní soutěži ve vyso- ké akrobacii, v červenci 1936, se v Rangsdorfu u Berlína zúčastnil i XI. letních olympijských her, při nichž se tehdy poprvé (a naposledy) soutěžilo i v letecké akrobacii; skončil na 8. místě. Zúčastnil se i řady dálkových letů na sportovních speciálech.
V srpnu 1934 získal 4. místo na IV. ročníku mezinárodního závodu turistických letadel ChallengeInternationaldeTourisme, v únoru 1937 4. místo ve III. ročníku závodu oázami v Egyptě. Značnou proslulost mu však přinesl dálkový non-stop let z pražské Ruzyně do súdánského Chartúmu v květnu 1938. Společně s mechanikem Vojtěchem Matěnou tehdy na letounu Tatra T-101 proletěl vzdálenost 4320 km v rekordním čase pro tuto kategorii malých dvoumístných sportovních letadel s motory o obsahu 2–4 litry. Tento rekord zůstal nepřekonán čtyři desetiletí. Úspěšná reprezentace ČSR na mezinárodním kolbišti mu kromě vavřínů, cen a uznání odborné i laické letecké veřejnosti vynesly 1. 7. 1935 povýšení na mjr. let. Vzhledem ke svým mimořádným leteckým schopnostem byl 30. 9. 1934 jmenován velitelem 1. pokusné letky VTLÚ v Praze-Letňanech, kde se výrazným způsobem podílel na zkouškách prototypů letounů, které tvořily páteř čs. voj. letectva. Pro své výrazné velitelské předpoklady byl v průběhu své služby u VTLÚ povolán do kursu pro velitele vojskových těles a oddílů, který navštěvoval ve školním roce 1937/1938. Jako major byl tehdy hodnostně nejvyšším letcem slov. národnosti.
Po rozbití ČSR byl již 16. 3. 1939 jako Slovák repatriován z Prahy na Slovensko, kde byl povýšen na pplk. a ihned jmenován přednostou leteckého odděl. MNO a velitelem formujícího se slov. letectva. V této funkci, v níž zápasil se špatným personálním a materiálním stavem slabého a narychlo organizovaného slov. letectva, se brzy dostal do sporů s ministrem národní obrany gen. F. Čatlošem a ministrem vnitra V. Tukou, což vedlo k jeho odchodu do výslužby na vlastní žádost (1. 8. 1939).
Dne 3. 9. 1939 za pomoci jug. generálního konzula v Bratislavě uprchl z Bratislavi za hranice, aby se dal k dispozici čs. zahraničnímu odboji. Přes Jugoslávii se poslé- ze dostal do Francie, kde již od 15. 10. 1939 začal působit u III. (leteckého) odboru ČSVS v Paříži. Od dubna 1940 pak prodělával přeškolení na fr. leteckou techniku na letecké základně v Chartres. V průběhu něm. ofenzívy byl přidělen k místní
Obranné stíhací jednotce a stal se tak jediným příslníkem čs. Letectva slov. Národnosti, který se zúčastnil butvy o Francii u bojové jednotky. Tento primát si podržel I za bitvy o Británii.
Do Británie připlul na lodi Arry Scheffer společně s lodním transportem čs. letců a 12. 7. 1940 se v Duxfordu stal jedním ze zakládajících příslušníků 310. čs. stíhací peruti. V čele tzv. zálohy perutě pak absolvoval přeškolení u 6. OTU v Sutton Bridge, odkud se 9. 9. 1940 vrátil do Duxfordu, aby se ujal velení druhé čs. stíhací jednotky, 312. čs. stíhací peruti, jež se zakrátko přesunula do Speke, aby bránila nedaleký Liverpool. Ve funkci se dostával do sporu se služebně mladšími důstojníky, kteří měli výhrady k jeho autoritářství. Jeho reputaci vynikajícího letce znehodnotily dva incidenty, jichž byl hlavním aktérem. Dne 13. 10. 1940 vedl trojici letounů, při níž omylem sestřelil britský letoun (Blenheim), jehož osádka zahynula, a 15. 10. 1940 vedl jinou trojici na hlídku, při níž byly v důsledku ztráty orientace rozbity všechny tři letouny (dva piloti museli vyskočit padáky, zatímco on nouzově přistál). Situace nakonec vyústila 12. 12. 1940 v jeho odvolání z čela 312. peruti. Přispěla však k tomu i okolnost, že na operačního stíhače měl již relativně vysoký věk (41 let). Jeho další zařazení vyřešilo MNO tím, že jej již v hodnosti pplk. (7. 3. 1941) vyslalo v červnu 1941 do Kanady, kde se jako člen zdejší Čs. vojenské mise měl podílet na náboru zdejších krajanů ke službě u čs. letectva v Británii, k čemuž měl řadu předpokladů. Kromě diplomatických schopností, bezvadného společenského vystupování, jazykové vybavenosti (plynně hovořil německy, maďarsky, anglicky, francouzsky a polsky) a předchozí mezinárodní proslulosti se sázelo především na to, že šlo o hodnostně nejvyššího letce slov. národnosti, což byly dobré předpoklady především k náboru krajanů na americkém kontinentě, kde se nacházela rozsáhlá kolonie amerických a kanadských Slováků. Po zrušení mise se v roce 1943 stal čs. vojenským a leteckým atašé pro Kanadu. Na samotném sklonku války byl 7. 3. 1945 povýšen ¨na plk.Po návratu do ČSR byl povýšen do hodnosti brig. gen. a jmenován do funkce velitele letectva VO 4 v Bratislavě. Současně vstoupil do politiky a v parlamentních volbách v květnu 1946 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Již 29. 2. 1948 jej ÚAV NF navrhl k propuštění z armády. Ještě před formálním doručením dekretu gen. Ambruš 21. 3. 1948 za pomoci amerických vojenských orgánů zběhl z posádky Bratislava do zahraničí, nejprve do Británie a poté do USA. Zatímco ve vlasti byl 24. 11. 1948 degradován na vojína, v zahraničí se aktivně podílel v krajanském hnutí. Byl jedním ze sedmi mužů, kteří se 14. 6. 1948 zúčastnili první schůze Přípravného výboru Rady svobodného Československa, jež byla po- sléze založena ve dnech 19.–25. 2. 1949 ve Washingtonu. Dne 1. 9. 1953, po zjištění detailů průběhu neobratného postupu čs. demokratických politiků v únorové krizi, však z řad RSČ vystoupil. V civilním životě se uplatnil jako konstruktér. Po odchodu do penze žil v domově pro seniory, Bohemia House v Chicagu. V rámci rehabilitací mu byla navrácena hodnost brig.gen. a 10. 12. 1991 byl povýšen na generálplukovníka. Jeho tělesné ostatky byly převezeny na Slovensko a uloženy v bratislavském Slávičím údolí.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
