Od Off

Na jednání Výboru pro obranu se řešily personální změny v řízení státních podniků Ministerstva obrany ČR

Přidat na Seznam.cz

Poslední jednání Výboru pro obranu v letošním roce proběhlo za přítomnosti pouze šesti členů z celkového počtu šestnácti poslanců (Sněmovní výbory mohou jednat a přijímat usnesení, pokud je přítomna alespoň jedna třetina poslanců, což bylo splněno). Hned v úvodu si zákonodárci zúžili program jen na dva body. Projednali informace o personálních změnách v řízení státních podniků zřizovaných ministerstvem obrany a zabývali se také pravidelným souhrnem informací k vývoji na Ukrajině, což proběhlo opět formou uzavřeného jednání s vyloučením veřejnosti. Ministryni obrany Janu Černochovou tentokrát zastoupil její náměstek pro řízení sekce majetkové MO Filip Říha. Jednání se zúčastnil náčelník Generálního štábu genmjr. Karel Řehka, jako host se dostavil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek a další.

vybor_01Foto: Na posledním jednání Výboru pro obranu v letošním roce poslanci projednali informace o personálních změnách v řízení státních podniků zřizovaných ministerstvem obrany a zabývali se také pravidelným souhrnem informací k vývoji na Ukrajině | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Náměstek Říha informoval poslance o personálních změnách v řízení státních podniků zakládaných Ministerstvem obrany ČR. Představil trojici změn, které proběhly v letošním roce. Prvním podnikem, kde proběhly personální změny, jsou Vojenské lesy a statky České republiky (VLS). Tady byl do konce loňského roku ředitelem podniku Ing. Petr Král. Do výběru nového ředitele byl řízením podniku pověřen Ing. Ivo Dohnal a od 13. dubna letošního roku vykonává funkci ředitele státního podniku Ing. Roman Vohradský. Důvodem tohoto odvolání byla podle náměstka Říhy připravovaná směna pozemků mezi Vojenskými lesy a Lesy ČR v oblasti Mimoně na severu Čech. Z pohledu resortu byla tato směna nevýhodná.

Rusko anektovalo okupovaná území, ukrajinská armáda obklíčila Lyman

Dalším resortním státním podnikem s personálními změnami vedení je Vojenský opravárenský podnik (VOP CZ). Do 27. května byl ředitelem státního podniku Ing. Radovan Putna. Do výběru nového ředitele byl vedením pověřen ekonomický ředitel Ing. Martin Volný a od 15. srpna se na pozici ředitele vrátil Ing. Marek Špok. Důvodem pro odvolání předchozího ředitele byla především údajná manažerská pochybení, kvůli kterým nebyla zajištěna stabilita státního podniku. Podle náměstka Říhy nebyl podnik dlouhodobě nastaven na požadavky Armády ČR. „V neposlední řadě byl vyšší management připraven v četné míře k odchodu z podniku kvůli osobnímu chování ředitele podniku vůči managementu, což by samozřejmě způsobilo výraznou nestabilitu podniku,“ konstatoval Říha. Další chybou podle předložené zprávy bylo působení poradenské společnosti s osobami, které měly diskutabilní minulost a nebyly především zaměstnanci podniku, ale přímo ovlivňovaly chod společnosti, a to především nejvyššího managementu. K tomu docházelo za vědomí a podpory ředitele státního podniku.

Největší pozornost pak náměstek Říha věnoval personálním změnám ve Vojenském technickém ústavu (VTÚ). Zde byl ředitelem státního podniku původně Ing. Petr Novotný a v současné chvíli je řízením pověřen ředitel odštěpného závodu VTÚLaPVO Praha Ing. Libor Tomolya. V tomto případě označil náměstek Říha situaci v podniku za dlouhodobě problematickou. Projevovala se podle něj především v nedostatečné komunikaci směrem k zaměstnancům a v absenci nastavení jednotlivých podmínek platové politiky. Každý z odštěpných závodů měl podle Říhy svá vlastní specifika těchto problémů. Dalším důvodem byl podle náměstka Říhy nevyhovující počet projektů vědy a výzkumu, což je jedna z hlavních činností podniků. „Právě v neadekvátním množství výzkumných projektů hrozilo riziko ztráty podstatné schopnosti společností, přičemž vedení státního podniku začalo výrazně zanedbávat oblast vědy a výzkumu, nežádalo o granty v oblasti vědy a výzkumu a byla zanedbána schopnost progresu v oblasti vědy a výzkumu,“ uvedl náměstek Říha. Součástí potíží byla také údajná nedostatečná komunikace vůči zástupcům Armády České republiky a špatná koordinace jednotlivých kroků v rámci běžících projektů. Podle Říhy tak nebyla důvodem odvolání ředitele státního podniku pouze neutěšená personální situace, ale rovněž obchodní nedostatky. „Nedocházelo k rovnoměrnému získávání zakázek především v části jedné ze specializací podniku, čímž nebyly schopnosti podniku rovnoměrně rozloženy,“ dodal Říha. 

Další Čtení :  Armáda chystá nákup náhradních dílů pro UAS ScanEagle za 66 mil. Kč

V následné rozpravě se členové výboru věnovali nejvíce výše uvedeným změnám v podniku VTÚ. Jde o státní podnik, který hospodaří se ziskem. Proto poslance například zajímalo, zda vedení VTÚ o výtkách vědělo a bylo s nimi seznámeno, jak to bylo s peticí na podporu ředitele podniku, zda byly plněny úkoly směrem k armádě, o jak výrazný rozsah útlumu vědy a výzkumu šlo a v čem spočíval apod. Náměstek Říha uvedl, že informace a komunikace s řediteli státních podniků probíhá z úrovně Ministerstva obrany každý měsíc. Proto byly všechny problémy řešeny dlouhodobě, ať už se jednalo o oblast vědy a výzkumu nebo o komunikaci vedení všech státních podniků s odbory, aby dodržovalo kolektivní smlouvu. Alarmující byl podle náměstka Říhy také pokles dotačních projektů. V roce 2019 mělo VTÚ projekty za 177,1 milionu korun, roce 2020 za 163,8 milionu a v roce 2021 jen 30,4 milionu. Odhad na letošní rok byl 19 milionů. Svoje závazky vůči Armádě ČR si naopak VTÚ plnil. Náměstek Říha také na dotaz místopředsedy výboru Růžičky nepotvrdil, zda při odvolávání Petra Novotného hrály svou roli zpravodajské služby. „K takové odpovědi nemám mandát,“ sdělil náměstek Říha. Ten také hájil pozici státního podniku VOP. Poslanec Michal Ratiborský se zase zajímal o angažmá Jiřího Kašpárka, který by se 1. ledna 2023 měl podle něj vrátit na pozici obchodního ředitele a již jednou zpracovával studii proveditelnosti na lehká útočná vozidla (LUV). Podle náměstka Říhy ministr odvolává nebo jmenuje ředitele státního podniku. „Další průběh v rámci vedení toho státního podniku už je potom na jeho vedení,“ upřesnil Říha. Výbor vzal následně tuto informaci na vědomí. Výbor pro obranu se opět sejde po Novém roce, a to 17. ledna. 

Na poslední zasedání výboru jsme připravili poslancům následující bilanční otázku: Jak byste zhodnotil(a) rok 2022 z pohledu činnosti resortu obrany a rozvoje schopností AČR a jaké budou priority pro rok 2023?

Níže přinášíme odpovědi, které jsme obdrželi:

Složité výzvy ve složité době pro rezort obrany

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Resort obrany v roce 2022 pokračoval v námi nastartované modernizaci AČR, navázal na dlouhodobé smlouvy, které se nám s kolegy za mého působení podařilo uzavřít, a rozšířil nebo urychlil jejich plnění. V letošním roce navázal například na smlouvu palných ručních zbraní, dále na nákup děl Caesar ráže NATO 155 mm, kdy jsme s kolegy uzavřeli smlouvu na nákup 52 kusů a nyní se bude na základě této smlouvy pořizovat dalších 10, rovněž resort navázal na námi uzavřenou smlouvu na nákup vrtulníků, kdy získal darem další kusy této techniky. Prioritami na rok 2023 zůstává dokončení těžké brigády nebo zavádění nových zbraňových systémů. Dále aktualizace strategických dokumentů nebo personální situace v AČR, tedy zefektivnění náboru a zajištění kvalitních podmínek pro vojáky z povolání.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Pozitivně vnímám jednu skutečnost. Poslední tři, čtyři volební období se vždy stalo, že vláda slíbila peníze na modernizaci armády, aby je těsně před schválením rozpočtu, případně už při jeho sestavování, ponížila a vyjmula obranyschopnost armády z priorit vládnutí. To se letos, i přes všechny krize, přes nářky ozývající se ze všech resortů, nestalo. Tím pádem může dojít k rozvoji v roce 2023 a v následujících letech.

Další Čtení :  Vojáci získají mobilní pracoviště na zkoušky munice

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Letošní rok byl pro resort obrany nejvýznamnější za poslední dekády. Mnohdy přehlížený resort se dostal do popředí zájmu médií i vládních představitelů. Po letošním roce už nikdo nezpochybňuje význam spolupráce v rámci NATO a odpovídajícího podílu 2 % HDP vynaloženého na obranu. Armáda ČR během celého roku ukazovala své kvality během všech cvičení i zahraničních misí, kde musím vyzdvihnout české velení na misi EUTM v Mali. Rozvoj armády v letošním i příštím roce odpovídá přirozené reakci na Ruskou agresi na Ukrajině. Nemá cenu vyjmenovávat všechny státní zakázky na nové vybavení a techniku, spíše mě těší rostoucí zájem o aktivní zálohy i vstup do armády. Priority na příští rok jsou jasné, maximální podpora Ukrajině, porážka Ruska a ukončení války.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Rozvoj schopností armády v roce 2022 závisí především na výši prostředků směřovaných na rozvoj jednotlivých druhů vojsk a schopnosti ministerských úředníků tyto prostředky smysluplně zrealizovat do dlouhodobě odkládaných modernizačních projektů.  Hlavní priorita – tedy nákup pásových bojových vozidel pěchoty, splněna nebyla. Velká suma prostředků padla na výsadkový pluk, který nepotřebujeme a který po nás ani NATO nepožaduje v rámci plnění úkolů v rámci tzv. Capability Targets (CT). Aktivní záloha není a nikdy nemůže nahradit schopnosti záloh jako takových, kterých potřebujeme 90 000. Nějaké nábory a výcvik sice probíhá, ale je to nedostatečné. Ve výzbroji, technice a stavem materiálních zásob nebylo při srovnání s předcházejícím rokem v rámci Zprávy o zajišťování obrany dosaženo žádného zásadního pokroku. (Stav zásob materiálu není dobrý dlouhodobě).  V současnosti jsou (jako důsledek dlouhodobého neprovádění modernizačních projektů v jednotlivých strategických a významných nákupech) některé druhy vojsk na velmi nízké úrovni schopností vést účinnou bojovou činnost (PVO). V tabulkových počtech jenom u PozS chybí více než 3 500 vojáků. V misi EU v Mali nebylo dosaženo požadovaných cílů a naši vojáci byli staženi a žádné naše velení v této operaci, jak bylo zamýšleno, se nekoná. Covid sice skončil, ale vojáci jsou nasazeni na Slovensku, kde plní roli vedoucího státu v důsledku konfliktu na Ukrajině. Je to na základě pozvání Slovenska a tento úkol má svůj význam. Dále máme vojska v Pobaltí a na posílení PČR na našich hranicích se Slovenskem z důvodu nelegální imigrace. Tím pádem vojáci plní jiné taktické činnosti, jejichž přínos pro rozvoj schopností obrany našeho státu je diskutabilní.

Cvičíme a budeme cvičit i v roce 2023 až 4 000 vojáků z Ukrajiny na VVP Libavá, což určitě k rozvoji schopností naší armády nepřispívá, naopak váže naše další síly a prostředky na výcvik vojáků, kteří nám nerozumí, neznají standardy NATO, situační značky ani taktiku. Rok 2023 bude záviset na výši finančních prostředků, které bude potřeba směrovat na hlavní modernizační projekty. Je potřeba urychleně doplnit chybějící výzbroj, techniku a materiál, který Ministerstvo obrany odvezlo na Ukrajinu, a které armádě schází.

Hlavní úkoly armády budou také záležet na situaci na Ukrajině. Pokud v závěru roku 2023 dojde k vládnímu rozhodnutí o nákupu stíhaček 5. generace F-35 za 100 miliard korun, vrtulníků CHINOOK za 20 miliard korun a další výzbroje a techniky, jejichž potenciál nebude nikdy naplno využitý, potom to bude mít fatální dopady na rozvoj a udržování schopností ostatních druhů vojsk a služeb armády. Modernizace tanků Leopard 2A4 z Německa bude finančně náročná. Tyto prostředky však nebyly původně plánované jako priorita. S ohledem na strav veřejných financí, inflaci, státní dluh, energetickou a potravinovou krizi, kdy čím dále více občanů a firem se díky vládě Petra Fialy (ODS) dostává do existenčních problémů, čeká Ministerstvo obrany velmi složité období. A to nejen v roce 2023.

Další Čtení :  Před třiceti lety: konec společného státu znamenal počátek budování nových armád

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

V roce 2022 došlo ke konfliktu mezi dvěma státy, který má jistě globální následky a vlivem této události byla ovlivněna i naše země a její bezpečnost. Od 24. února došlo ke změně bezpečnostního prostředí. V důsledku agrese Ruska jsme se velice aktivně zapojili do podpory jak materiální a finanční, ale i lidské ve vztahu k obyvatelům, kteří byli nuceni opustit území Ukrajiny. Tato skutečnost nás zásadně ovlivnila a potvrdila, že je nezbytné uzavírat další smlouvy na nákup vojenského materiálu a zbraní. Současně je třeba se zaměřit i na přípravu příslušníků AČR. Kroky k modernizaci naší armády byly  zahájeny již za naší vlády. Očekávám, že tempo modernizace bude ještě zvýšeno, přispívá k tomu i výše rozpočtu resortu MO na rok 2023.

Jedině takto budeme schopni plnohodnotně plnit naše alianční závazky. Proto je nezbytné v příštím roce pokračovat v tvrdé práci, abychom byli schopni strategické projekty a nákupy dotáhnout do zdárného konce, kdy naše armáda obdrží novou techniku. Tato skutečnost nám poskytne zásadní strategickou a technologickou výhodu, která je při soudobém ozbrojeném konfliktu klíčová. Je nutné se tedy v roce 2023 poprat s novými výzvami, které nás dozajista čekají.

Zdroj: Výbor pro obranu

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: