Od Off

Nové pohledy historiků na začátek 1. světové byly tématem semináře „1914 – válkou probuzeni“

Nové pohledy historiků na začátek 1. světové byly tématem semináře "1914 – válkou probuzeni"

02. 10. 2024

Letošní sto desáté výročí vypuknutí první světové války si Vojenský historický ústav připomněl jednodenním seminářem 1914 – válkou probuzeni. Seminář se konal v inspirativním prostředí bývalého fotografického ateliéru Památníku osvobození. Rozměrné, původně ryze účelové okno, zabírající celou severní stěnu této zasedací místnosti, dnes poskytuje jak impozantní výhled na Prahu, tak samo o sobě svou konstrukcí a zaoblením i nevšední estetický zážitek, který mohla zažít zhruba dvacítka účastníků historického odpoledne a podvečera. Cílem semináře bylo poskytnout nové a nevšední pohledy na zkušenost Čechů, Slováků a dalších obyvatel habsburské říše a příslušníků její armády při mobilizaci a v prvních měsících Velké války.

Seminář zahájil vedoucí oddělení vojenské historie a zástupce ředitele historicko-dokumentačního odboru PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Následoval první panel, moderovaný Mgr. Petrem Matějčkem. Panel byl zaměřen především na armádu habsburské monarchie a její zkušenosti, těžce nabyté za cenu statisíců lidských životů. V  prvním příspěvku panelu, nazvaném „Klid a chladnou rozvahu!“ Olomouc pozdního léta 1914, představil doc. Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D. výsledky svého výzkumu městského mikrosvěta Olomouce ve sledovaném období. Sumarizoval procesy, jež provázely zkušenost městské komunity s vpádem státní moci do doposud relativně lokalizovaného veřejného prostoru (např. cenzura), do justičního systému (vojenská justice a zahrnutí města do frontového zázemí), resp. do výkonu samosprávy (ekonomické požadavky), stejně jako v rovině fyzické proměny městského prostoru mobilizačními opatřeními i samotnými důsledky války (rekvizice prostředků, budov i prostoru pro potřebu vojska, raněných, resp. uprchlíků). Seznámil auditorium s reakcí obyvatelstva, ať již v podobě proměn ekonomického chování (panické nákupy), různých forem vlastenectví či naopak protestu, nebo využití nově nabyté moci k vlastním cílům (udavačství).

Další Čtení :  Zavedení KOBYLKY do výzbroje Československé lidové armády

Mgr. Tomáš Kykal ve druhém příspěvku panelu, nazvaném Draze vykoupené zkušenosti – poznatky rakousko‑uherské armády z prvních měsíců bojového působení, působivě položil do juxtapozice předválečné představy rakousko‑uherského důstojnictva o průběhu případného budoucího ozbrojeného konfliktu, jak se projevovaly na stránkách odborného tisku a v obvyklé praxi závěrečných armádních manévrů s realitou válečných tažení roku 1914. Na vybraných fenoménech na taktické, operační i strategické úrovni představil, jak se válečná realita konkrétně projevovala, jak armáda sbírala první zkušenosti a jakým způsobem se učila z chyb a selhání jak vlastních, tak i svých nepřátel a spojenců.

V závěrečném příspěvku prvního panelu, nazvaném Hospodaření s vojáky rakousko‑uherské armády v roce 1914, Ing. Radim Kapavík vyčíslil z jakých zdrojů Rakousko‑Uhersko získávalo muže k nahrazování ztrát na bojišti a jak organizovalo jejich odesílání do pole v prvním půlroce války. Představil mechanismy doplňování vojska, jejich nastavení a jejich aplikaci pod tlakem válečných okolností.

Po přestávce na kávu následoval druhý panel, věnovaný počátkům prvního československého odboje, moderovaný Mgr. Tomášem Jaklem. V prvním příspěvku Zrod Maffie a její pozdější interpretace nastínila PhDr. Daniela Brádlerová, Ph.D. problematiku vzniku ústředí domácího protihabsburského odboje – Maffie v kontextu pozdějších interpretací jejího vzniku a významu jak v historiografii, tak politice. Důraz položila na formování „mýtu Maffie“ během meziválečného období s relevantními přesahy do poválečného období, respektive do současnosti.

Další dva příspěvky panelu poskytly pohled na reakci krajanských komunit na vypuknutí světové konflagrace. PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D. se v příspěvku „Dnes, nebo nikdy.“ Američtí Češi a válka v Evropě 1914 zabývala postojem českých krajanů ve Spojených státech amerických ke vzniku první světové války. Českou krajanskou komunitu v USA též zasadila do kontextu krajanských komunit jiných národů. Byť Spojené státy byly tehdy neutrální, poskytlo vypuknutí války krajanům příležitost k ujasnění a proklamaci národní identity i loajality jak k původní, tak nové vlasti. Autorka doložila, že česká komunita začala vykazovat jisté znaky politické diaspory – projevovala solidaritu s původní vlastí, hájila ji a budovala politický lobbismus. Vytyčení programu samostatného českého státu, zapojení krajanů do humanitárních akcí i jejich ochota bojovat v dohodových armádách pak autorce posloužily jako indikátory míry identifikace krajanů s češstvím.

Další Čtení :  Začíná nový seriál Prima HISTORIE, jež spoluvytváří Vojenský historický ústav Praha

Závěrečný příspěvek Češi v srbské armádě a jejich první válečný rok 1914 přednesl Mgr. Petr Matějček. Přes velmi úzkou dochovanou pramennou základnu popsal, jak na vypuknutí první světové války zareagovali Češi žijící v Srbsku, jež se ocitlo ve válce s Rakousko‑Uherskem jako první, již 28. července 1914. Příspěvek přiblížil jak strukturu srbské armády a její operace v roce 1914, tak válečné nasazení a osudy těch krajanů, kteří se rozhodli vstoupit do války na straně Srbska.

Všechny příspěvky se setkaly se zájmem diváků, projeveným množstvím zasvěcených dotazů i kuloárovými debatami. Doufejme, že závěrečný apel na autory příspěvků, aby publikovali své texty tiskem v časopise VHÚ Praha Historie a vojenství bude vyslyšen.

Tomáš Jakl

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba:

Další Čtení :  Vojenské písomníctvo medzivojnového Československa a jeho kontrola