PŘED 100 LETY se z letiště Praha-Kbely vznesl „Modrý pták“ Aero Ab-11. Sledujte dobová hlášení o unikátním letu ve webovém projektu VHÚ Praha

25. 05. 2026

Přesně před 100 lety – 25. května 1926 odstartoval z letiště Praha-Kbely unikátní let. „Továrna letadel AERO Praha–Vysočany rozhodla se s továrnou BREITFELD, DANĚK I SPOL. provésti cestovní let. Let bude podniknut na seriovém dvousedadlovém letadle AERO Ab–11 se seriovým motorem BREITFELD DANĚK, typu PERUN II o síle 240 HP,“ píše se ve firemním věstníku, který továrna k odvážnému podniku vydávala. „O průběhu a podrobnostech letu bude továrna AERO vydávati pravidelné úřední zprávy v modrém AERO-BULLETINU. Modrý AERO-BULLETIN nutno považovati za jediný oficielní zdroj všech informací o chystaném letu,“ uvádí se v čísle 1 ze 14. května 1926. Letoun můžete vidět v Leteckém muzeu Kbely v podobě, ve které před 100 lety vzlétl. Na tomto webu můžete až do 23. července číst informace, které vydávala továrna ve zmíněném oficiálním zdroji o letu. Téměř všechny se dochovaly v Archivu Národního technického muzea. Díky spolupráci s touto institucí můžeme skeny hlášení zprostředkovat zájemcům o historii. Sleduje speciální rubriku webu.

V Leteckém muzeu Kbely je od zahájení letošní 58. návštěvnické sezony vystaven světle modrý dvouplošník Aero Ab.11 – letoun, který se díky svým konstrukčním vlastnostem a téměř bezchybnému chodu motoru z továrny Breitfeld Daněk zapsal do historie. Posádka štábní kapitán Vilém Stanovský a tovární mechanik František Šimek v něm ve dnech 25. 5. 1926 – 23. 7. 1926 překonala vzdálenost 15 070 kilometrů a ve vzduchu strávila 91 hodin a 52 minut. Při propagačním letu navštívili 23 států. Poprvé se díky nim letadlo československé výroby dostalo mimo Evropu. 27. května 1926 v 19 hodin přistáli v marockém Rabatu, tedy na africkém kontinentu. Na další mimoevropský světadíl – Malou Asii – se dostali 8. července, když z Bukurešti přeletěli do Cařihradu (dnes Istanbul). „Urazili trať 470 km dlouhou za 3 hod. 5 min. průměrnou rychlostí 153 km/hod. a dovršili tím ulétnutých kilometrů na 10.935,“ píše se v tehdejším oficiálním zdroji o letu – tiskovině Aero Bulletin, která se dochovala v Archivu Národního technického muzea.

Přečtěte si profil pilota a pozdějšího generála Viléma Stanovského od Jířího Rajlicha

Díky pochopení generálního ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra můžeme na našem webu představit skeny tehdejších hlášení, které se dochovaly v Archivu této instituce. Jsou uloženy v tomto fondu: „747 Bittnerova sbírka, sv. 308 Aero Ab. 11/A 11 HS III., Bulletin“. Za pochopení a vstřícnost děkujeme také vedoucímu Archivu NTM Zdeňku Váchovi.

Stroj ve Sbírce Vojenského technického ústavu Praha, který je vystaven v Leteckém muzeu Kbely je sice replikou originálu, obsahuje však řadu původních komponentů – například motor, chladič, vrtuli nebo některé přístroje. Restaurátoři Vojenského historického ústavu Praha Jindřich Zimák a Petr Ježek jej dva roky vraceli do podoby, ve které startoval.

Přečtěte si reportáže z restaurování a lakování:

Pro své světle modré zbarvení byl letoun dobovými novináři přezdíván „Modrý pták“. Stejnou barvu měl i oficiální informační list o letu – AERO BULLETIN. Tehdejší novináři měli o let velký zájem a to nejen v Československu. Vedení továrny si bylo velmi dobře vědomo unikátního počinu a podle toho k tomu také přistupovalo.

Stanovilo, že bude vydávat oficiální věstník. „O průběhu a podrobnostech letu bude továrna AERO vydávati pravidelné úřední zprávy v modrém AERO-BULLETINU. Modrý AERO-BULLETIN nutno považovati za jediný oficielní zdroj všech informací o chystaném letu,“ píše se v 1. čísle AERO BULLETINU. Zároveň byli jeho příjemci pozváni na prohlídku letounu: „Továrna AERO dovoluje si tímto zváti Vás, abyste se laskavě súčastnil v sobotu, dne 15. t. m. odpoledne prohlídky připraveného letadla AERO Ab–11 na letišti ve Kbelích. Odjezd továrního autobusu „AERO“ na letiště jest stanoven na 3. hod. odpolední od Obecního domu v Praze.“ Dopoledne toho dne bylo letadlo zapsáno do československého leteckého rejstříku a byla mu přidělena imatrikulace L-BUCD. Mohlo se tak vydat na cestu.

V AERO BULLETIN číslo 3 z 15. května 1926 se můžeme dočíst: „Odpoledne bylo letadlo vystaveno k prohlédnutí redaktorům našich listů na letišti ve Kbelích, při kterém jej št. kpt. Vilém Stanovský předvedl v letu. Jako spolucestujícího měl známého redaktora Kalvu. Mimo celou řadu redaktorů dostavili se na letiště v zastoupení generála Čečka, přednosty let. odboru M.N.O., a předsedy Čsl. Aeroklubu poslance Bradáče pan major Zdeněk Mores, senátor Vlad. Fáček, odborný přednosta Zemského správního výboru, pan ředitel Zemské banky Čelakovský, generální sekretář Aeroklubu RČSL, št. kpt. V. V. Kopecký. Za továrnu BREITFELD, DANĚK I SPOL. dostavil se na letiště ředitel Ing. Frankenberger a Ing. Komr. Štík, za továrnu AERO obchodní ředitel Václav Šorel a chefkonstruktér Ing. Antonín Husník.“

O samotné cestě firma informovala také velice podrobně. Kapitán Vilém Stanovský po přistání vždy poslal do továrny Aero telegram v němž popsal cestu. Zaměstnanci jej pak přepsali do bulletinu a rozeslali odběratelům. O tom, že o let byl zájem i mezi zahraničními novináři svědčí úryvek z čísla 8 tohoto zpravodaje z 27. května 1926: „Z československého konsulátu v Barceloně došel továrně AERO dopis, odeslaný ještě před odletem št. kpt. Stanovského z Prahy, v němž již sděluje, že guvernér barcelonský a král. komisař vyšli s nejkrajnější ochotou vstříc žádosti o povolení přistání a že zařídili vše, aby československým letcům byly poskytnuty veškeré výhody. Let vzbudil v barcelonském obyvatelstvu velký zájem. Veškeré denní i večerní listy otiskují informace o tomto letu, kterých se jim dostalo od guvernéra.“

Z toho vyplývá, že to nebyla jen mediálně vděčná záležitost, ale šlo i o diplomacii a ekonomickou diplomacii mladého státu (Československu bylo necelých 8 let). Proto se pracovníci našich ambasád a konzulátů ve světě snažili, aby o letu informovali nejen média, ale také zástupce obchodníků a představitele armád v místech, kde působili.

Sledujte speciální rubriku o letu na webu VHÚ Praha

Vzhledem k unikátnosti letu a komplexnosti dochovaných materiálů jsme připravili speciální rubriku, v níž budeme dobová hlášení zveřejňovat vždy 100 let od vydání Aero Bulletinu. Zveme vás k jeho sledování:

Stačí na homage kliknout na „razítko“ s profilem Aero Ab-11, které vytvořil akademický malíř Pavel Holý.

Případně si do oblíbených v prohlížeči uložte tuto adresu:

Pilot vydal o cestě knihu – prohlédněte si ji online

Vilém Stanovský o své unikátní a dobrodružné cestě vydal knihu „Na českém letadle ve světě“. Píšeme o ní v tomto Exponátu dne. V popisu také najdete link, kde si knihu můžete přečíst online.

IN MEDIA RES:
tématu se věnovala také některá média v současnosti, zde jejich chronologický přehled (od nejnovějších):

24. dubna 2026 – Česká televize – Události komentáře – PŘÍBĚH Aero Ab-11 – ředitel historicko-dokumentačního odboru Jiří Rajlich osvětluje unikátnost letu Aera Ab-11 v roce 1926 přes 23 zemí a 3 kontinenty (začátek rozhovoru v čase záznamu 6min 0sec)

24. dubna 2026 – Deník.cz – Aero Ab-11 umí proletět časem: letecké muzeum ve Kbelích ukáže návrat legendy

24. dubna 2026 – iDnes.cz – Technet – Nouzová přistání a dramatické momenty. Kdyby Aero Ab-11 mohlo vyprávět

22. dubna 2026 – EFE Agency (Agencia EFE – Spanish News Agency /španělská tisková agentura/ – 4. největší na světě) – República Checa recuerda el centenario de un mítico vuelo a 23 países en tres continentes – videoreportáž o dokončování renovace letounu Aero Ab-11. Let před 100 lety vzbudil značnou pozornost ve Španělsku (přistál v Madridu a v Barceloně)

21. dubna 2026 – ABC.ES – /přední španělské online médium/ – República Checa recuerda el centenario de un mítico vuelo a 23 países en tres continentes

21. dubna 2026 – EPA – Evropská tisková agentura – finální kompletaci letounu Aero Ab-11 zachytil fotograf Martin Divíšek: Replica of the Aero Ab 11 to go on display

21. dubna – Pražská drbna – Letecké muzeum Kbely v sobotu představí zrekonstruovaný dvouplošník Aero Ab-11

21. dubna 2026 – SwissInfo – República Checa recuerda el centenario de un mítico vuelo a 23 países en tres continentes

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: