Od Off

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023

Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta, SHF), základ budoucí Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecké strany, SdP). Byl tak de facto položen jeden ze základních kamenů budoucího rozbití Československa. Ústřední postavou celého děje se měl stát učitel tělocviku Konrad Henlein. Jeho hvězda postupně stoupala od poloviny 20. let. Byl činný především v nejvýznamnější tělovýchovné organizaci českých Němců nazývané Deutscher Turnverband (Svaz německých turnerů, DTV). Osudový okamžik v jeho kariéře přišel v roce 1923, kdy se coby mladý turner seznámil s Heinzem Ruthou.

Heinz Rutha uvedl Henleina mezi své přátele, kteří stejně jako Henlein prožili zklamání z prohrané války a podobně jako on vrhli své síly a ctižádost do různých hnutí mládeže. Postupně ale získávali vyšší ambice a snažili se proniknout do sudetoněmecké politiky. Prostředkem se jim měl stát Kameradschaftsbund, Bund für volks- und sozialpolitische Bildung (Svaz kamarádů, spolek pro národně- a sociálně politické vzdělávání, KB), který vznikl v letech 1928–1930 z Arbeitskreis für Gesellschaftswissenschaften (Pracovního kruhu pro společenské vědy). Tvořili jej vyznavači ideologie vídeňského profesora Othmara Spanna o „opravdovém státě“, který měl být veden úzkou duchovní elitou – vrstvou vůdců. V čele KB stálo patnáctičlenné spolkové vedení, celý spolek neměl nikdy více než 300 členů. Patřil mezi ně i Konrad Henlein. Do roku 1933 se i díky němu podařilo KB ovládnout významnou část vedení DTV.

V květnu 1931 dosáhl Henlein prvního velkého osobního úspěchu, když byl zvolen do funkce svazového náčelníka tělocviku celého DTV (Turnwart), tedy do nejvyšší výkonné funkce. Byl to další krok směrem k jeho budoucí politické kariéře. Nejednalo se ale vlastně o Henleinův osobní úspěch, ale především o úspěch celého KB, kterému mělo patřit následující období.

Nejdůležitější turnerskou událostí roku 1933 byl 3. Verbandsturnfest (3. svazová turnerská slavnost) pořádaný ve dnech 13. až 16. července v Žatci. Mnohem důležitější ale byla tajná zákulisní politická jednání probíhající na jejím pozadí. Poté, co totiž Národní shromáždění v únoru 1933 vydalo k trestnímu stíhání pět poslanců Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (Německé nacionálně socialistické strany dělnické, DNSAP) obviněných z přípravy úkladů proti republice, začalo vedení strany řešit otázku její budoucnosti. Ve vedení DNSAP panovaly oprávněné obavy z možného úředního rozpuštění strany. Ty vedly k myšlence, zda by nebylo výhodnější předejít státní aparát, stranu rozpustit a začít jinak. DNSAP se připravovala na přechod do ilegality.

Další Čtení : ATENTÁT 80: Reakce exilového odboje na zprávu o útoku na Heydricha

Kromě představitelů DNSAP se tajných jednání účastnili i zástupci Deutsche National Partei (Německé nacionální strany, DNP) a KB. Jejich výsledkem mělo být využití členské základny DTV na politickém poli. Pouhých pět dnů po žatecké slavnosti, 21. července 1933, padlo rozhodnutí o ustavení sudetoněmecké akční fronty. Uskupení mělo mít daleko početnější členskou základnu než DNSAP a DNP. Pojítkem se měla stát příslušnost k sudetoněmeckému národnímu společenství (Volksgemeinschaft), a to bez rozdílu stavů či sociálních tříd. Znovu se tak objevila myšlenka propagovaná mezi českými Němci již řadu let. Tentokrát však jejímu uskutečnění nic nebránilo. Podmínkou byla i počáteční navenek hlásaná loajalita k Československé republice.

Původně uvažovaný vůdce nového uskupení, rektor Německé univerzity v Praze Marian San Nicoló, tuto nabídku odmítl. Při hledání jiného vhodného kandidáta, který by nebyl spojován s DNSAP, zároveň by však disponoval dostatečnou autoritou a organizačními schopnostmi, padla volba na vycházející hvězdu sudetoněmeckého hnutí, Konrada Henleina. Právě jím zastupovaný stosedmdesátitisícový DTV se měl stát ideální výchozí platformou nového hnutí. Dne 28. září 1933 DNSAP na svém mimořádném sjezdu sama ukončila svou činnost. Pouze o necelý týden tak předešla úřední vyhlášení o zastavení své činnosti.

Konrad Henlein svolal na 30. září 1933 do Aše mimořádné zasedání svazové turnerské rady, na němž rezignoval na svou funkci, aby DTV politicky nezatěžoval. Dne 1. října 1933 vydal v chebském hostinci Ewiges Licht prohlášení o založení Sudetendeutsche Heimatsfront, v jejímž čele sám stanul.

První dny existence SHF měly k idyle daleko. Okamžitě se začaly množit zvěsti, že se ve skutečnosti jedná o strany DNSAP a DNP přebarvené do politicky korektního kabátu. Hned 2. října 1933 přinesla Národní politika ve svém odpoledním vydání článek Sudetoněmecký Hitler. Informovala v něm o Henleinově výzvě k vytvoření SHF a uvedla, že výzva působí dojmem „zakukleného hakenrajclerského programu“. První zprávy o tom, co si vlastně představovat pod pojmem SHF, se velmi lišily. Některé hovořily o tom, že vznikla po neúspěšném pokusu DNSAP vytvořit jednotnou frontu sudetoněmeckých stran, kterou by se zachránila před vlastním rozpuštěním. Údajně se dlouho debatovalo i o názvu, tedy zda se vznikající hnutí bude jmenovat Sudetendeutsche Heimatsfront nebo Sudetendeutsche Volksfront. Tisková zpráva, vydaná SHF 3. října 1933, se snažila uvést dohady na pravou míru a distancovala se od zpráv, že je SHF pouhou krycí organizací, a že její vznik byl konzultován s DNSAP.

Další Čtení : Partyzáni v kněžských sutanách

Dne 4. října 1933 schválili členové vlády hlasováním per rollam návrh na zastavení činnosti DNP. V Úředním listě republiky Československé číslo 259 z 12. listopadu 1933 byla uveřejněna vyhláška vlády o rozpuštění DNSAP. Měl to být definitivní konec nacionálně-socialistického hnutí v Československu.

To, že je ve skutečnosti vše jinak, potvrzovala mimo jiné tajná šifrovaná zpráva německého vyslance Waltera Kocha z 5. října 1933: „…Organizátor Turnverbandu Konrad Henlein, podporován Kameradschaftsbundem, se pokouší se souhlasem zdejšího vedení nacionálně socialistické strany o sjednocení nacionálně zaměřených sudetských Němců, pokud ještě nejsou zatíženi procesy, pod názvem Sudetendeutsche Heimatsfront.“ Walter Koch informoval berlínské ministerstvo zahraničí o překotném vývoji v Československu pravidelně. Ve svém hlášení z 8. listopadu 1933 uvedl: „…vedoucí Turnverbandu Konrad Henlein vydal výzvu (údajně z vlastní iniciativy, ale ve skutečnosti byl nastrčen Kameradschaftsbundem) k vytvoření Sudetoněmecké Heimatsfront, která měla být sběrnou členů rozpuštěných stran. Mladší vůdcové nacionálních socialistů, např. Kasper a Haider, souhlasili s podmínkou, že se jim dostane vedoucích postavení. O starší generaci nacionálních socialistů (Jung, Knirsch) se říká, že po událostech posledních týdnů je unavena. …“

Skutečností zůstává, že před devadesáti lety, 1. října 1933, Konrad Henlein zahájil kariéru politika, která jej dovedla až do hořkého konce během jarních dnů roku 1945.

Další Čtení : ATENTÁT 80: Heydrichova sociální politika aneb „Potřebuji v tomto prostoru klid…“