Proč nemohou archeologové najít pozůstatky bitvy na Bílé hoře? Přijďte to zjistit už tuto sobotu 20. června

17. 06. 2026

Bitva na Bílé hoře patří k nejznámějším událostem českých dějin, přesto kolem ní přetrvává řada zažitých omylů. Archeologové navíc dodnes narážejí na zásadní problém – samotné bojiště zřejmě neleželo tam, kde ho dnes hledáme.

Jak ukazuje analýza dobových písemných, obrazových i kartografických pramenů, průběh bitvy z 8. listopadu 1620 se odehrával jinde, než se dlouhodobě traduje. Jinými slovy, Bílá hora nebyla tam, kde ji dnes umisťujeme. V průběhu staletí se v interpretacích bitvy nahromadila řada klišé, která se nekritickým opakováním proměnila v „historickou pravdu“. Ta pak ovlivnila nejen výklad politických dějin, ale promítla se i do výtvarného umění a širší kultury.

Někdy to působí, jako by historikové o bitvě „válčili“ spíše na papíře než v reálném terénu. Přitom právě pohled na krajinu může zásadně změnit naše porozumění celé události. Když se postavíme na dnešní Bílou horu a zkusíme ji vnímat očima tehdejších velitelů – Kristiána I. z Anhaltu a Jindřicha Matyáše Thurna na straně stavovských vojsk či Maxmiliána z Lichtenštejna, Karla Bonaventury Buquoye a Fridricha I. Bavorského na straně císařských a ligistických sil – začnou se důvody porážky stavovského vojska rýsovat mnohem zřetelněji.

Pro archeology však zůstává bojiště zatím nedohledatelné. Proč tomu tak je a jaké stopy po sobě bitva vlastně mohla zanechat, přiblíží návštěvníkům archeolog Vojenského historického ústavu Praha Petr Čech. Komentovaná akce se uskuteční u Památníku na Bílé hoře v sobotu 20. června a znovu 15. srpna 2026, vždy od 9 hodin.

KDY: 20. června 2026 (a 15. srpna 2026)
KDE: Památník na Bílé hoře (50.0785664N, 14.3190397E)

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: