Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo
10. 03. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.
Projekt portálu Novinky.cz 1945 – Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty.
Američané rozpoutali v bombardovaném Tokiu ohnivé peklo. O oběti se velení nestaralo
Krátce po půlnoci 10. března 1945 se nad japonským Tokiem objevily americké bombardéry B-29, které na město shodily celkem 650 tun zápalných bomb včetně napalmových a fosforových. Oheň sežehl skoro 40 km čtverečních zástavby. Zemřelo na sto tisíc lidí a další milion přišel o střechu nad hlavou. Šlo o nálet s vůbec největším počtem obětí.
„Byla to součást velice propracovaného plánu likvidace administrativních, a především průmyslových center v Japonsku. Velké nálety začaly v listopadu roku 1944, poté co se povedlo dobýt Mariany, kde byly umístěny strategické bombardéry B-29. Do té doby by tak obrovské nasazení letadel nebylo možné,“ uvedl po Novinky.cz historik Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu v Praze.
Americká příprava na bombardování Japonska byla velmi důkladná – v Utahu dokonce vznikl model japonské vesnice, na kterém Američani zkoušeli různé druhy bomb. Volba padla na ty zápalné, protože domy v Japonsku byly především ze dřeva a papíru.
Po náletu na Tokio následovaly další podobné nálety, 11. března byla terčem Nagoja, 13. března Ósaka a 16. března Kóbe. Nagoja se stala terčem útoku i 18. března. Nálety s pomocí zápalných bomb pokračovaly až do konce války. Zahynulo při nich 300 až 330 tisíc Japonců a osm milionů lidí přišlo o domovy. Zničeno bylo 40 procent rozlohy japonských měst, Tokio shořelo z 60 procent.
„Je potřeba si uvědomit, že nálety byly v té době všemi spojenci akceptované. A nikdo neřešil otázku, kolik je obětí. Podobně jako u úvah, jestli měly být použity atomové zbraně, se racionální důvody střetávají s těmi etickými,“ dodal Jaroslav Láník.
Více se o nálet na Tokio dočtete v článku ZDE. Uvnitř najdete rovněž celý rozhovor s historikem Vojenského historického ústavu Praha Jaroslavem Láníkem.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
