Do třetice předměty s příběhem: pistole Otakara Jaroše, střecha z Hirošimy, měsíční kámen a přilba českého veterána

23. 01. 2023

V následujícím materiálu naleznete čtyři „předměty s příběhem“, které pocházejí z období od druhé světové války do současnosti. Jedná se pistoli sovětské výroby, kterou používal Otakar Jaroš, část střechy z dómu v Hirošimě, kousky měsíční horniny získané posádkou Apolla 11 a přilbu a osobní známku českého vojáka z Afghánistánu Jiřího Schamse. V minulých dnech jsme vám představili šest podobně prezentovaných exponátů – první tři předměty naleznete v tomto článku, další tři jsou k dispozici v druhém materiálu.

Pistole Tokarev Otakara Jaroše

Jednou z nejznámějších sovětských zbraní zavedených v Rudé armádě byla pistole TT-33 Tokarev. Je dílem ruského a sovětského konstruktéra Fedora Vasiljeviče Tokareva, jedné z význačných postav sovětské konstrukční školy. V meziválečném období vyráběla pistoli Tokarev pouze zbrojovka v Tule. Po přepadení Sovětského svazu v roce 1941 byla Tula evakuována a výrobu pistolí převzala zbrojovka v Iževsku, kde se její výroba udržela až do roku 1952.

Přestože pistole využívá některých prvků zahraničních konstrukcí, nese originální znaky sovětské konstrukční školy. Byla konstruována na náboj 7,62 mm Tokarev, jeden z nejvýkonnějších pistolových nábojů té doby. Na rozdíl od většiny samonabíjecích pistolí neměla samostatnou manuální pojistku, její funkci plnila odskoková poloha kohoutu.

Českoslovenští vojáci se na území Sovětského svazu dostali v září 1939. Šlo o příslušníky českého a slovenského legionu, který byl postaven v rámci polské armády. Po útoku Sovětského svazu na východní území Polské republiky byli vojáci internováni, československé exilové diplomacii se nicméně podařilo většinu z nich vyreklamovat. Vzhledem k zhoršování vztahů mezi Německem a Sovětským svazem bylo rozhodnuto ponechat v SSSR zhruba stovku vojáků, kteří měli tvořit základ budoucí československé vojenské jednotky. Krátce po přepadení Sovětského svazu Německem v červenci 1941 také došlo k podpisu českoslovenko-sovětské vojenské úmluvy, na jejímž základě vznikla v únoru 1942 v Buzuluku československá vojenská jednotka v Sovětském svazu a v jejím rámci první československý polní prapor. Stejně jako řada jiných zbraní se do výzbroje československých jednotek formovaných na území SSSR dostaly také pistole Tokarev.

Jedním z veteránů polského tažení byl nadpor. Otakar Jaroš, kterému pistole Tokarev, vystavená nyní v Armádním muzeu Žižkov, patřila. Jako důstojník telegrafního vojska československé branné moci odešel Jaroš v srpnu 1939 z protektorátu do exilové armády. Byl vycvičen i k případnému nasazení zpět do protektorátu, působil i jako radista československé vojenské mise v Moskvě.

Po vzniku československého polního praporu byl Otakar Jaroš pověřen velením jeho první roty. S ní byl také nasazen v březnu 1943 v boji u Sokolova, kdy jeho zesílená jednotka zachytila nejsilnější úder tanků německé 6. tankové divize. Otakar Jaroš padl při hájení svého velitelského stanoviště v kostelíku v obci Sokolovo. Za obranu obce byl posmrtně povýšen do hodnosti kapitána a jako vůbec první zahraniční občan obdržel titul Hrdina Sovětského svazu.

Kousky střešní tašky z Hirošimy

Jde o sedm kousků ze střešní krytiny prefekturního paláce v Hirošimě, který je známější jako Atomový dóm. Palác postavil český stavitel a architekt Jan Letzel na začátku 20. století a byl zničen při výbuchu atomové bomby 6. srpna 1945. Dóm je dnes součástí hirošimského Památníku míru.

Počátkem roku 1945 se válka přiblížila k japonským ostrovům. V polovině února se vylodily americké jednotky na japonském ostrově Iwodžima a svedly o něj těžké boje, počátkem dubna 1945 se Američané vylodili na ostrově Okinawa, o který se bojovalo až do konce června. Ačkoliv v té době už byla válka v Evropě téměř dva měsíce minulostí, Japonci stále nejevili chuť kapitulovat. Americké vedení, které se obávalo velkých ztrát při dobývání japonských ostrovů, rozhodlo proto použít zbraň nového typu a ničivého účinku: atomovou bombu. Dne 6. srpna 1945 byla první bomba svržena na japonské město Hirošima. Protože ani po této demonstraci síly Japonci příliš ochoty ke kapitulaci neprojevovali, byl atomový útok o tři dny opakován, tentokrát na město Nagasaki. Teprve poté, na velmi dramatickém jednání japonské vlády, do kterého musel zasáhnout sám císař, bylo dohodnuto, že Japonsko složí zbraně. Trvalo ale ještě několik dní, ve kterých se stoupenci války v japonské vládě snažili situaci zlomit, než 15. srpna 1945 Japonsko oznámilo svoji ochotu ukončit boj. Kapitulace byla následně uzavřena 2. září 1945.

Prefekturní palác v Hirošimě byl jednou z budov, které apokalyptickou atomovou explozi vydržely. Nicméně i tak byl dům značně poničen a jeho střešní krytina skončila po explozi v řece Motojasu. V roce 2012 studenti hirošimské univerzity kousky krytiny z řečiště vylovili a o několik let později je představitel hirošimské univerzity předal Vojenskému historickému ústavu Praha.

Jedná se o klasickou střešní krytinu z pálené hlíny. Kousky už zároveň ztratily svoji radioaktivitu, která ulpěla na většině předmětů těsně po výbuchu a ještě několik let vykazovala relativně silné záření. Jde o velmi symbolický předmět, který je dokladem nejen síly atomového výbuchu, ale celého válečného běsnění 2. světové války.

Měsíční kámen

Zcela unikátním exponátem ve sbírkách VHÚ jsou vzorky měsíční horniny. Hornina byla získána při misi Apollo 11 v červenci 1969, poté byly její částečky americkým prezidentem Richardem Nixonem věnovány 135 zemím celého světa, včetně Československé socialistické republiky. Darování proběhlo v roce 1970. K předmětu patří i dedikační tabulka, která je součástí darovací kazety.

V dubnu roku 1961 vzlétl Jurij Gagarin jako první člověk do vesmíru. U světové veřejnosti to mohlo vyvolat dojem, že USA již nejsou v čele technologického vývoje. Proto již o necelý měsíc později tehdejší prezident USA John Fitzgerald Kennedy vyhlásil velmi ambiciózní program Apollo, jehož cílem bylo během jednoho desetiletí přistání člověka na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Tento cíl se podařilo realizovat v červenci roku 1969.

Celkem na Měsíci přistálo šest misí Apolla, které zpátky na zem dopravily víc než 380 kilogramů hornin. Ty jsou dnes určeny k vědeckému výzkumu. Poslední mise Apolla se na Měsíci objevila v prosinci roku 1972. S měsíčními kousky darovanými Američany si tehdy socialistické Československo nevědělo příliš rady, nebyly nikde vystavovány a skončily v trezoru Československé akademie věd. Teprve po roce 1989 byla kazeta s kameny předána do Leteckého muzea ve Kbelích a od roku 2022 jsou součástí expozice v Armádním muzeu Žižkov.

Přilba a identifikační známky válečného veterána Jiřího Schamse

Předměty patřily štábnímu praporčíkovi in memoriam Jiřímu Schamsovi, zvanému Regi. Přilba a identifikační známky byly do sbírek Vojenského historického ústavu získány od rodinných příslušníků Jiřího Schamse, od jeho matky a sestry.

Teroristické útoky z 11. září 2001 šokovaly celý tehdejší svět a spustily rozsáhlé vojenské operace sil USA a NATO v Afghánistánu. Cílem byla eliminace mezinárodního terorismu a zároveň zajištění vnitřní stability afghánského státu. Operacemi prošly tisíce českých vojáků v nejrůznějších jednotkách; afghánská mise představuje pro Armádu České republiky její nejdelší operační nasazení v historii.

Jednou z českých jednotek, která v Afghánistánu působila, byl Útvar speciálních operací Vojenské policie. V této jednotce sloužil štábní praporčík in memoriam Jiří Schams. Dne 17. března 2008 provedl sebevražedný atentátník útok na českou bojovou patrolu a štábní praporčík Schams byl těžce zraněn. Po bezmála sedm let se snažil z těžkých zranění zotavit, v lednu 2015 však v Ústřední vojenské nemocnici v Praze zemřel. Posmrtně byl vyznamenán do hodnosti štábního praporčíka in memoriam.

Na ochranné přilbě je převlečník z americké maskovací látky, upínací systém na noční vidění, zezadu je nášivka MEDIC, která vojáky v případě boje informuje, kdo je zdravotník, pokud by ho bylo potřeba. Vedle nášivky je umístěna vlaječka České republiky. Pod přilbou jsou ve vitríně umístěny identifikační známky.

RED

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: