Historie a vojenství 2/2026: od posledních bojů u Tvorkova po proměny Československé lidové armády na konci šedesátých let

25. 06. 2026

Druhé letošní číslo vědeckého časopisu Historie a vojenství přináší pestrý výběr studií, materiálů i muzejních příspěvků. Čtenáře zavádí až do pozdní antiky, do posledních dní druhé světové války i do období studené války. Nechybějí ani unikátní fotografie předválečného opevnění, příběhy sbírkových předmětů a novinky z muzejního života Vojenského historického ústavu Praha.

Hlavní studii čísla věnoval Aleš Binar střetnutí na oderském předmostí u Tvorkova na počátku dubna 1945. Autor podrobně rekonstruuje bojové nasazení 1. československé samostatné tankové brigády a zároveň upozorňuje na řadu zažitých omylů v dosavadní historiografii. Tvorkovské boje mají mimořádný symbolický význam – šlo o poslední bojové vystoupení československých vojáků před vstupem na území vlasti a zároveň o jedinou bojovou akci československých pozemních sil na území Německa.

Další rozsáhlá studie Pavla Minaříka je třetím dílem série článků věnovaných výstavbě protiletadlových raketových útvarů a jednotek vojska protivzdušné obrany v letech 1974–1992. Autor podrobně mapuje budování jednotek vyzbrojených komplety KUB a KRUG, jejich infrastrukturu, organizační změny i místo v systému obrany Československa. Studie s bohatým obrazovým doprovodem ukazuje, jak náročná byla výstavba moderní protivzdušné obrany a jaké překážky provázely její rozvoj.  

Zcela odlišné období přibližuje Oto Mestek ve studii o bagaudech, lidových povstaleckých skupinách
působících na sklonku antiky. Autor představuje bagaudy jako výraz sociálního odporu vůči pozdně římské moci a ukazuje, jak složité je interpretovat jejich úlohu na pomezí antiky a středověku. Článek zároveň nabízí zajímavý pohled na metody výzkumu vojenských dějin dávných epoch. „Boj severogalských bagaudů s římskou vládou je v rámci dějin asymetrických válek v předmoderním období hodný pozornosti zejména proto, že na něm lze dobře ilustrovat politickou rovinu konfliktu a reakci státní moci na něj. Předem je ale třeba upozornit, že mnohé dnešní představy o tehdejším dění mají jen charakter hypotéz, neboť od popisovaných událostí, kdy zanikala (západo)římská říše a probíhalo stěhování národů, nás dělí přibližně 1 600 let a k dispozici je pouze omezené množství specifických pramenů, navíc často obtížných na interpretaci,“ upozorňuje Oto Mestek hned v úvodu. 

Rubrika Materiály přináší příspěvek historika VHÚ Praha Jana Šacha věnovaný strukturálním změnám v Československé lidové armádě na podzim roku 1969. Autor podrobně analyzuje delší dobu připravovanou reorganizaci a současně ukazuje, jak výrazně se po okupaci Československa proměnila pozice ČSLA ve strukturách Varšavské smlouvy. 

Milovníci vojenské fotografie ocení příspěvek Ivana Fuksy a Pavly Bláhové, kteří představují unikátní soubor snímků opevnění v Orlických horách pořízených fotografem Johannem Schreiberem. Jeho záběry zachycují podobu československého pohraničního opevnění v období před druhou světovou válkou a přinášejí cenné vizuální svědectví o jeho výstavbě.

Rubrika Příběhy sbírkových předmětů tentokrát přibližuje neobvyklý nález – pilotní sedačky z polského bombardéru Iljušin Il-28 a československého stíhacího letounu MiG-19PM. Archeolog Petr Čech jejich prostřednictvím připomíná tragickou leteckou katastrofu z roku 1964. „Československé letectvo jako prvosledová součást armád Varšavské smlouvy mělo v šedesátých letech ve výzbroji stovky strojů. Jen letounů MiG-19 sloužilo postupně od roku 1957 do počátku sedmdesátých let 175. Na podzim 1962 stál svět v důsledku karibské krize na prahu jaderné války. V přípravě na globální konflikt probíhal intenzivní výcvik, provázený řadou lidských a technických pochybení. Jedním z důsledků byla katastrofa z dubna 1964, kterou připomněl nedávný nález v areálu 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely. Aby popsaná událost nebyla zapomenuta, staly se pilotní sedačky por. Szeligy a mjr. Valáška sbírkovými předměty Vojenského historického ústavu Praha, konkrétně podsbírky X. archeologie,“ píše Petr Čech v závěru svého textu. 

Číslo doplňují také články z muzejního života. Čtenáři se dozvědí více o druhém ročníku Letní školy pro seniory VHÚ Praha, o zahájení již 58. sezóny Leteckého muzea Kbely i o otevření nové expozice na Staré Aerovce. Nechybějí informace o odborných konferencích, výstavách, novém vydání publikace Padli na barikádách či recenze odborné literatury.

Závěr čísla patří tradiční rubrice Tajemství depozitářů. Kurátorka VHÚ Praha Ilona Krbcová zde představuje model pomníku Hrdinům od Zborova z roku 1932, dílo sochaře Karla Babky, jehož život i tvorba jsou úzce spojeny s československými legiemi.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha. Číslo 2/2026 je možné koupit za 99 Kč v recepci Armádního muzea Žižkov a na běžných prodejních místech.

Upozorňujeme na finančně výhodnou možnost získávat časopis Historie a vojenství prostřednictvím předplatného, v České republice za roční cenu 370 Kč (92,50 Kč za jedno číslo). Předplatit lze také zasílání do Slovenské republiky a dalších zemí. Předplatné časopisu Historie a vojenství se dá i darovat. Kontaktní údaje na příslušné distribuční společnosti naleznete zde.

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: