Od Off

Orientace podle Měsíce – PŘESNÁ

Tohle je ŠESTÝ díl ze seriálu o orientaci. Celý seriál berte jako ostatní survivalové příspěvky na mém webu – jakože je to HRA. A to hra, kterou hraju na území střední Evropy.

V prvních čtyřech dílech mojí hry na určení správného směru jsem se zabýval Sluncem (přibližně – přesně – bez ručiček) a hvězdami. To hlavně proto, že to bylo celkem jednoduché. Potom na trochu té teorie o Měsíci a přibližnou orientaci pomocí něho. Dnes se podíváme na tu přesnou, jak jsem zmínil na konci minulého článku.

PROČ VLASTNĚ MĚSÍC ?

Proč si orientaci v noci komplikovat Měsícem, když jsou na nebi hvězdy a s těmi je to snadné? Protože právě v čase, kdy svítí na nebi Měsíc nemusí ještě nebo už svítit hvězdy (brzký večer a pozdní ráno). Když během noci jasně svítí Měsíc, nemusí být hvězdy také dobře vidět. A pokud existuje další možnost, jak určit směr, proč ho nevyužít, že?

Vlastně i přes den jsou situace, kdy Slunce není vidět a Měsíc ano, třeba silná oblačnost na půlce nebe, jako jsem to popisoval u hvězd na noční obloze. Pokud je vidět Měsíc i Slunce najednou, je samozřejmě jasné, že je lepší se orientovat podle Slunce, to dá rozum. Ale právě v těchto okamžicích se dá metoda pomocí Měsíce ověřit metodou pomocí Slunce – pokud tedy pro ověření nemáte kompas.

*Přiznávám bez mučení, Měsíc jsem do své fotky domaloval.*

SPOJITOST MEZI MĚSÍCEM A SLUNCEM

Finální přesné určení směru pomocí Měsíce a Slunce se v podstatě shoduje, ale u Měsíce tomu předchází více přemýšlení a dobrý odhad. Budeme předpokládat, že Slunce i Měsíc se po obloze pohybují zhruba po stejné dráze a jejich rychlost, po kterou se po obloze pohybují, je stejná. I když to není zcela pravda, v rámci našich měření jsou tyto odchylky zanedbatelné.

Naším hlavním úkolem je zjistit, kdy se Slunce nacházelo či bude nacházet v místě, kde teď vidíme Měsíc. Abychom k tomu došli, musíme si objasnit některé věci.

OSVĚTLENÁ ČÁST MĚSÍCE

Jistě jste již někdy od někoho slyšeli, že Měsíc DORŮSTÁ nebo COUVÁ. Měsíc je většinu času osvětlený pouze z části, jen jednou zhruba za 29,5 dne je osvětlený celý a jednou není osvětlený vůbec. Půlku času, kdy je osvětlený částečně, je to z jedné strany a druhou půlku času z druhé strany. Právě to, z které strany je osvícen, nám svým tvarem připomíná buď písmeno C nebo D. Přičemž ta kulatá část písmen je obrys tělesa Měsíce, nikoliv rozhraní světla a stínu na měsíčním povrchu. Když je osvětlená část ve tvaru písmena C, říkáme, že Měsíc couvá, když ve tvaru D, Měsíc dorůstá.

Další Čtení : Táborová KPZ

Když Měsíc couvá, znamená to, že je na nebi dřív než se ukáže Slunce. Když Měsíc dorůstá, bylo Slunce na nebi už před Měsícem.

My ale chceme zjistit přesný časový posun Slunce a Měsíce při putování po obloze. Takže otázka zní o kolik hodin? To si hned povíme.

DVANÁCTINY

K našemu účelu, ale nepotřebujeme jen vědět, jestli Měsíc couvá nebo dorůstá, ale také, jak je jeho osvětlená část velká. K tomu nám poslouží rozdělení jeho průměru na dvanáctiny. Proč na dvanáctiny? Osvětlená část Měsíce souvisí s jeho vzájemnou polohou vůči Slunci. Každá osvětlená dvanáctina znamená jednu hodinu, o kterou je Měsíc posunutý od Slunce dopředu nebo dozadu.

Zní to hrůzostrašně, říkáte si: “Jak si mám proboha rozdělit v duchu něco tak malýho na dvanáctiny, když je to ke všemu tak daleko?“

Ale klid, pro zjednodušení vám pomůže to, že osvětlená čtvrtka jsou tři dvanáctiny, půlka šest a tři čtvrtiny devět dvanáctin. Úplněk je dvanáct dvanáctin. Toho už se dá chytit, ne? Například to, jestli se blíží osvětlená část Měsíce víc ke čtvrtce nebo k půlce už potom odhadnete a podle toho si tipnete, jestli jsou to čtyři dvanáctiny nebo pět.

Snad jediné, co to může komplikovat, je to, že Měsíc není osvětlený přímo zleva, či zprava, ale téměř vždycky i mírně svrchu nebo zespoda – osvětlená část je nakloněná. Tudíž pomyslná ryska, na které jsou dvanáctiny, není vodorovná, ale nakloněná více či méně podle toho, kde je Měsíc momentálně na obloze.

PÁR PŘÍKLADŮ:

Tohle všechno jsou přibližně dvě dvanáctiny: Měsíc dorůstá a je na jihovýchodě, Měsíc dorůstá a je na západě, Měsíc couvá a je na východě, Měsíc couvá a je na jihu.

Tohle všechno je přibližně sedm dvanáctin: Měsíc couvá a je na jihu, Měsíc dorůstá a je na západě, Měsíc couvá a je na východě.

VLIV COUVÁNÍ ČI DORŮSTÁNÍ NA VÝPOČET POLOHY SLUNCE

Písmena C a D jsou v abecedě hned za sebou, ale představte si, že je mezi nimi ještě něco a to něco je Slunce.

Ten obrázek čteme klasicky zleva doprava. Pokud Měsíc couvá – C, je první. Slunce na jeho místě teprve bude – Měsíc předbíhá Slunce. Když Měsíc dorůstá – D, Slunce na jeho místě v době pozorování už bylo – Měsíc honí Slunce. To znamená, že, díváte-li se na couvající Měsíc, musíte ve výpočtu dvanáctiny přičítat a při dorůstajícím Měsíci naopak dvanáctiny odečítat.

Další Čtení : Orientace podle Měsíce – PŘIBLIŽNÁ

SAMOTNÝ VÝPOČET

Aby bylo všechno jasnější, uvedu pár příkladů výpočtu času, kdy bylo či bude Slunce na místě, kde je teď Měsíc:

Je pět hodin ráno. Koukám se na Měsíc, připomíná mi písmeno C, to znamená, že couvá. Odhadem je osvětlený z jedné čtvrtiny, jedna čtvrtina, to jsou tři dvanáctiny. Pokud Měsíc couvá, musím přičítat – pět plus tři je osm. Slunce bude na místě mnou pozorovaného Měsíce v osm ráno.

Další příklad. Měsíc má tvar písmene D (dorůstá), je osvětlená víc jak polovina Měsíce, odhadem asi sedm dvanáctin a je právě hodina před půlnocí. Jestli dorůstá, musím od 23 hodin odečíst sedm hodin. Slunce na tomhle místě bylo v 16 hodin. Pro účely určení směru jsou to čtyři odpoledne.

Třetí příklad. Je půl sedmé večer. Je úplněk. Měsíc ani nedorůstá ani necouvá, co teď? Je to jedno, protože odečítáte nebo přičítáte dvanáct dvanáctin. Vysvětlím. Půl deváté je 20:30, odečtu dvanáct hodin a Slunce tu tedy bylo dnes v 6:30 ráno. Když přičtu dvanáct hodin, bude tu Slunce taky v 6:30 ráno, ale zítra. To nám je ale v tomhle případě jedno.

PŘEVOD Z MĚSÍCE NA SLUNCE

Proč jsem tohle všechno dělal? Protože pro určení jihu teď musíš stejně jako u Slunce namířit na Měsíc malou ručičku hodinek. Nyní ale ne tu skutečnou, ale tu vypočítanou.

V prvním příkladu je sice pět ráno, ale na Měsíc musím namířit vypočítanou osmičku a hledám jih mezi osmičkou namířenou na Měsíc a dvanáctkou.

Ve druhém příkladu nemířím na Měsíc jedenáctkou, kde je nyní malá ručička, ale čtyřkou, kterou jsem spočítal. Pak opět hledám půlku úhlu mezi čtyřkou a dvanáctkou – tam je jih.

No a ve třetím příkladu na Měsíc namířím místem na ciferníku mezi šestkou a sedmičkou, protože mi vyšlo, že v půl sedmé bylo či bude Slunce tam, kde je nyní Měsíc v úplňku. A nakonec zase hledám polovinu úhlu mezi Měsícem a směrem, který mi ukazuje dvanáctka na ciferníku.

Další Čtení : Ministryně obrany Černochová odlétá do USA, odkud mimo jiné přiveze ostatky generála Moravce

No, snad jste to pochopili. Mně to na začátku dalo taky trochu zabrat, ale časem se z toho stane rutina, uvidíte. Tak příjemnou hru a kdyby vám nebylo něco jasné (nebo jsem něco napsal blbě či nesrozumitelně), napište to do komentáře.

Příště zalezeme do stínu, skoro.

^{POKUD CHCEŠ ČLÁNEK OBODOVAT či OKOMENTOVAT, BUDU JEN RÁD.}

^{Systém bodování je následující . . .}^{článek je perfektní , článek je kravina}^{Formulář na komentáře a na diskusi, nápady či kritiku je ještě níž pod bodováním.}

^{Jestli tě zajímají články na stejné téma, tak hned pod čarou (za takovou knížkou) je odkaz. Dále se dají vyhledat stejná klíčová slova – za “lístečky”. Ještě se dá přeskakovat na PŘEDCHOZÍ a NÁSLEDUJÍCÍ článek.}

Přidej své body

Zdroj článku s odkazem zde | Vybírejte z vybavení třeba: