Připomínáme si Den válečných veteránů. Výstava VHÚ Praha na Mariánském náměstí představuje osmnáct osobních příběhů

11. 11. 2026

Na Mariánském náměstí v Praze je od 10. listopadu k vidění nová výstava Vojenského historického ústavu Praha Praha Válečným veteránům, vznikla ve spolupráci s hlavním městem Prahou. . Představuje osudy lidí spojených s první světovou válkou, druhým odbojem i novodobými zahraničními operacemi. Na výstavních panelech si můžete přečíst příběhy osmnácti válečných veteránů a veteránek. 

Výstava Praha válečným veteránům představuje osmnáct osobností, jejichž životní příběhy se protínají s vojenskými dějinami českých zemí od první světové války až po současnost. Dvacet výstavních panelů zachycuje nejen jejich vojenskou službu a bojové nasazení, ale také osobní zkušenosti a osudy. 

„Velkoplošné fotografie ukazují tváře hrdinů a odvážných lidí, z nichž někteří jsou i dnes mezi námi. Chtěli jsme návštěvníkům umožnit, aby se jim podívali přímo do očí a zamysleli se nad tím, čím vším tito lidé prošli – od zákopů první světové války přes nacistickou okupaci, odboj a komunistický režim až po zahraniční mise české armády. Voják je především člověk, který by měl mít hluboký vztah ke své vlasti a k hodnotám, na nichž stojí každý stát,” uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek.

Součástí expozice jsou velkoformátové fotografie. Vedle historických snímků z první světové války, pocházejících z rodinných archivů, návštěvníci uvidí portréty druhoválečných a novodobých veteránů. Jejich autorkou je fotografka Nguyen Phuong Thao. Venkovní panely doplňuje instalace v proskleném výstavním boxu. 

„Snažili jsme se do něj zakomponovat stejnokroje našich československých vojáků, kteří na frontách první a druhé světové války, ale i pak v mírových misích Armády České republiky, bojovali za svobodu, za demokracii, za Československo, za český stát,“ zdůraznil Aleš Knížek.

Výstava čerpá také z rodinných pozůstalostí. Mezi nimi jsou materiály potomků generála Rudolfa Medka, účastníka bojů v ruských legiích a zakladatele československého vojenského muzejnictví, i dokumenty z pozůstalosti plukovníka Ladislava Preiningera, významné osobnosti počátků protinacistického odboje. Další archivní materiály připomínají úlohu československého Sokola při vzniku republiky a v odboji za druhé světové války.

Na slavnostním zahájení výstavy promluvil také primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda. Zdůraznil, že svobodu nelze považovat za samozřejmost a že odpovědnost za její zachování nekončí s generací těch, kteří ji vybojovali. „Svoboda to není žádný dar, který nám někdo věnoval; to je věc, která se musí získat, která se musí vybojovat, a pak se musíme starat o to, aby nám vydržela dál,“ uvedl.

Obě expozice jsou na Mariánském náměstí volně přístupné od 10. do 19. listopadu 2026.

Den válečných veteránů si dnes slavnostním nástupem jednotek u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína Vítkově připomněli i nejvyšší představitelé státu, resortu obrany a armády.  Slavnostní nástup, jehož se zúčastnil prezident republiky Petr Pavel, ministr obrany a místopředseda vlády Jaromír Zůna a náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Miroslav Hlaváč, byl i letos spojen s udílením resortních vyznamenání. Celkem ministr obrany ocenil tři desítky lidí.

Vzpomínková akce se konala i na náměstí Míru, kde celodenní program připravily Armáda ČR, Československá obec legionářská, Sdružení válečných veteránů ČR a Vojenský historický ústav Praha. Letošní ročník se tematicky zaměřil na ukončení operace IFOR a zahájení operace SFOR, od něhož uplynulo 30 let. Na náměstí se představil 15. ženijní pluk z Bechyně s ukázkami vojenské techniky. 

Pietní program připomněl válečné veterány i novodobé hrdiny, kteří položili život při službě vlasti. Návštěvníci mohli po celý den uctít památku padlých v křížkovém háji a podpořit Vojenský fond solidarity zakoupením tradičního květu vlčího máku. 

Den válečných veteránů připadá na 11. listopadu. Připomíná příměří, které v roce 1918 ukončilo boje první světové války na západní frontě. Jeho význam se postupně rozšířil na všechny, kteří prošli válečnými konflikty, včetně příslušníků novodobých zahraničních operací. V České republice si tento den připomínáme od roku 2001 a od roku 2004 patří mezi významné dny.

Česká republika má dnes téměř 17 tisíc novodobých válečných veteránů. Podle údajů Ministerstva obrany ze září 2025 mezi ně patří také vojáci, kteří působili v Afghánistánu, Iráku a dalších zahraničních operacích. Jejich zkušenosti připomínají, že vojenská služba a její následky nekončí návratem z mise.

S Dnem válečných veteránů je neodmyslitelně spojen červený vlčí mák. Jeho symbolika pochází z bojišť první světové války ve Flandrech, kde květy rostly mezi hroby padlých vojáků. Inspirovaly kanadského vojenského lékaře Johna McCraeho k napsání básně Na flanderských polích. Dnes mák připomíná nejen ty, kteří ve válkách zahynuli, ale také živé veterány a jejich rodiny.

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: