Od Off

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026

V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další vzpomínkové setkání věnované mírové misi UNPROFOR (UNCRO). Tentokrát se ho účastnili příslušníci třetího a čtvrtého praporu, kteří v mírové misi na Balkáně působili v letech 1994 až 1996. Přítomné přivítal ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek.

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi. Foto: VHÚ Praha

Veteráni z mise UNPROFOR si během setkání prohlédli zajímavé fotografie a videa ze sbírky VHÚ Praha, které dokumentují jejich nasazení v sektoru Jih na území dnešního Chorvatska v rámci tehdejší separatistické Republiky Srbská Krajina.

Akce se mimo jiné účastnili někdejší velitel sektoru Jih generálmajor v.v. Rostislav Kotil, velitel třetího praporu plukovník v. v. Vojtěch Seidl, zástupce velitele čtvrtého praporu generálmajor v. v. Josef Sedlák nebo zástupce velitele prvního/druhého praporu brigádní generál v. v. Vladimír Trněný.

Nechyběli ani někteří vojáci, kteří v srpnu 1995 sloužili na pozorovacím stanovišti Tango 23 Repetitor, kde po zásahu minometných granátů zahynuli dva čeští vojáci a další byli zranění. Prezentaci filmů a fotografií shlédl i generálporučík v. v. Jaromír Alan, jenž byl velitelem čety na T 23. Podobně jako při lednovém setkání prvního a druhého praporu přišli také lékaři (působící v FST Knin i jinde), spojaři, dílenští technici a další specialisté napříč strukturou obou praporů.

Další Čtení : Před Generálním štábem Armády ČR začala nová výstava Minulost a současnost radioelektronického boje

VHÚ Praha se systematicky věnuje výzkumu novodobých zahraničních operací, rozšiřování sbírky dobových artefaktů i nahrávání vzpomínek pamětníků. „Jsem velice rád, že můžeme vaše vzpomínky zaznamenávat pro budoucí generace – pro lidi, kteří v armádě slouží nebo teprve budou sloužit. Je důležité, aby měli přehled o tom, co se se dělo v 90. letech i později,“ uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Praha brig. gen. Aleš Knížek. Přítomným také poděkoval za všechno, co pro armádu a pro Českou republiku vykonali.

Do mírové mise OSN UNPROFOR (United Nations Protection Force) se Československo zapojilo od jejího začátku v roce 1992. Ve svých povinnostech Česká republika pokračovala i po rozdělení společného státu. V roce 1995 se mise UNPROFOR změnila na UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation in Croatia). Pro české vojáky se toho však mnoho nezměnilo – nadále měli pomáhat s udržením stabilního prostředí, jakkoliv to v dané situaci nebylo jednoduché.

Třetí a čtvrtý prapor plnil své úkoly v době, kdy napětí v sektoru Jih stoupalo. Projevilo se to v prvních květnových dnech roku 1995, kdy Chorvati zahájili operaci Bljesak (Blesk). Vyvrcholením potom byla o několik měsíců později chorvatská operaci Oluja (Bouře), která ukončila existenci separatistické Republiky Srbská Krajina. Čeští vojáci až do konce obětavě pomáhali místním obyvatelům zasaženým válkou. Z Balkánu se poslední příslušníci (tehdy již operace UNCRO) vrátili na začátku roku 1996. Úspěšné působení vojáků v misi UNPROFOR stejně jako další zkušenosti získané v náročných zahraničních podmínkách hrály významnou roli při budování nové moderní armády, která se jen o několik let později stala plnohodnotnou součástí NATO.

Další Čtení : Vojenský historický ústav Praha představuje první vydání svého newsletteru