Na začátku února 1985 rozhodlo československé velení o zavedení nového proudového bitevního letounu sovětské výroby Suchoj Su-25K do výzbroje vojenského letectva. V československém vojenském letectvu získal tento bitevník přezdívku „hrábě“.
Zavedení bitevníku Su-25K vycházelo z plánu výstavby ČSLA na léta 1981 – 1985 a z doporučení Sovětů k zavádění nové techniky do výzbroje armád států Varšavské smlouvy na léta 1986 – 1990. V neposlední řadě nutnost nového bitevníku vyvolal i tehdejší stav výzbroje letectva určeného k přímé podpoře pozemních vojsk.
Do první poloviny 80. let tvořily páteř letectva určené k přímé podpoře zastaralé letouny MiG-15bis SB, které sloužily u 30. stíhacího bombardovacího pluku v Hradci Králové. Po vyčerpání technické životnosti byly vyřazeny z výzbroje ČSLA, poslední MiG-15 dosloužil u pluku v roce 1983. Jejich úkoly převzaly cviční letoun Aero L-39ZA Albatros a stíhací bombardovací letoun Suchoj Su-7BM. Tyto stroje neměly buď požadovanou únosnost nebo nebyly z hlediska konstrukce schopny plnit úkoly kladené na bitevní letouny.
Důležité parametry
V polovině 80. let se od bitevního letadla požadovala maximální účinnost konvenčních zbraní proti pozemní bojové technice, především obrněné i živé síle protivníka. Výzbroj letounu měly tvořit 20 – 30 mm kanon, rakety, konvenční i řízené pumy a protizemní řízené i neřízené rakety. Dále se od bitevního letounu požadovala dobrá manévrovatelnost v malých výškách, akceschopnost za ztížených povětrnostních podmínek a v noci, schopnost provozu z polních letišť a jednoduchost obsluhy a údržby. Vzhledem k operačnímu nasazení letounu se kladl důraz na ochranu osádky a důležitých systémů pancéřováním. Zároveň dostačovala podzvuková rychlost a dolet s plnou výzbrojí do 500 kilometrů.
Armády států Varšavské smlouvy, mimo Sovětský svaz, obdobně jako ČSLA využívaly pro plnění úkolů bitevního letectva starší typy letounů stíhací bombardovací Su-7 a stíhací MiG-21. Stejně jako v čs. vojenském letectvu se předpokládala jejich obměna.
V armádách států NATO plnily úkoly bezprostřední letecké podpory pozemních vojsk speciální podzvukové bitevní letouny Fairchild A-10 Thuderbolt americké výroby, francouzsko-německé letouny Alpha Jet, a taktické stíhací letouny britsko-francouzský JAGUAR a britsko-italsko-německé TORNADO. Tyto letouny ve svých parametrech předčily dosud používané stroje v letectvu armád Varšavské smlouvy.
Nová bojová technika
Proto bylo již v roce 1984 dovezeno prvních dvanáct letounů Su-25K, které sloužily jako JAČEJKA u 30. stíhacího bombardovacího pluku, tzn. jako prvotní organizační základ pro zvládnutí nové bojové techniky. Pro plné pokrytí potřeb letectva bezprostřední letecké podpory pozemních vojsk bylo potřeba 36 letounů Su-25K a 4 cvičně bojové letouny Su-25UB.
Po realizaci dodávky první čtyř letounů v dubnu 1984 bylo provedeno specialisty ze SSSR v době 18. dubna do 18. května 1984 přeškolení základního létajícího a technického personálu včetně učitelů Vysoké vojenské letecké školy SNP v Košicích a Vojenského leteckého učiliště v Prešově s cílem zajistit účast nových bitevních letounů na cvičení ŠTÍT-84, jež se konalo na počátku září 1984 na území Československa. Další přeškolení létajícího a technického personálu probíhalo u 10. letecké armády a ve Vojenském leteckém učilišti v Prešově.
K 31. prosinci 1984 měl 30. stíhací bombardovací letecký pluk ve výzbroji 12 nadzvukových stíhacích bombardovacích letounů Suchoj Su-7BM, nadzvukový cvičně bojový letoun Su-7U, 12 podzvukových letounů Aero L-39ZA a 12 nových podzvukových bitevních letounů Su-25K.
Po naplnění potřebných počtů techniky měly být letouny Su-7BM demontovány a prodány do šrotu nebo použitelné díly využity pro provoz. Letouny L-39ZA Albatros se pak přesunuly do školy v Košicích, kde nahradily vysloužilá cvičná proudová letadla Aero L-29 Delfín.
Se zavedením nového bitevního letounu musely proběhnout změny u letištního praporu pluku. Počítalo se zavedením výkonnějšího autojeřábu.
Vzhledem k vyšší spotřebě paliva se připravovalo zařazení velkokapacitních přepravníků leteckých pohonných hmot a k zvýšenému množství letecké munice a leteckého materiálu se přehodnotil způsob a organizace jejich přepravy.
S letadly nebyly dodány vozíky ani jiné pomůcky pro podvěšování výzbroje, proto je muselo vojenské letectvo řešit vlastní výrobou. Vyzbrojení letadla trvalo od jedné do dvou hodin.
V následujících třech letech (1984 – 1987) mělo čs. vojenské letectvo každý rok obdržet 12 letadel Su-25K, v roce 1986 tři cvičně bojové letouny Su-25UB a v následujícím roce poslední Su-25UB. Celkové náklady na zavedení do výzbroje dosáhly částky 2 665 mil. tehdejších korun. Po přezbrojení 30. stíhacího bombardovacího pluku letadly Su-25K byl pluk na podzim roku 1985 reorganizován na 30. bitevní letecký pluk a přesunut na letiště v Pardubicích.
Touto změnou bylo v čs. vojenském letectvu po více jak pětadvaceti letech obnoveno bitevní letectvo. Letouny Su-25 vydržely ve službě až do roku 2000, kdy byly vyřazeny z výzbroje vojenského letectva AČR.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
