Před Generálním štábem Armády ČR začala nová výstava Minulost a současnost radioelektronického boje

22. 10. 2026

Před budovou Generálního štábu Armády ČR dnes začala nová výstava Vojenského historického ústavu Praha Minulost a současnost radioelektronického boje. Přibližuje proměny vojenského odposlechu, radiového průzkumu a elektronického boje od první světové války až po současnost. Zahájení doprovázela také prezentace vojenské techniky.

Vojenské využití elektromagnetického spektra se za více než sto let zásadně proměnilo. Zatímco zpočátku šlo především o odposlech nepřátelského spojení a rušení komunikace, dnešní radioelektronický boj zasahuje do fungování radarů, navigačních a komunikačních systémů i bezpilotních prostředků. Schopnost odhalit protivníkovy systémy, narušit jejich činnost a ochránit vlastní techniku přitom může významně ovlivnit průběh vojenských operací.

„Radioelektronický boj se rozvíjel spolu s technickým pokrokem. Odposlech, vyhledávání a rušení protivníkovy komunikace patřily od samého počátku k boji o informace. Dnes má tato činnost širší možnosti a významně ovlivňuje schopnosti ostatních jednotek plnit úkoly,“ uvedl při zahájení výstavy zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR generálmajor Miloslav Lafek. Podle něj zkušenosti z východního křídla NATO potvrzují, že působení v elektromagnetickém spektru má zásadní význam i v současném bezpečnostním prostředí.

Armáda ČR rozvíjí tyto schopnosti mimo jiné prostřednictvím 53. pluku průzkumu a elektronického boje. Vedle moderní techniky jsou podle Lafka důležité také odborné znalosti, technické dovednosti a připravenost vojáků. „Platí jednoduché pravidlo: kdo ví, ten vítězí,“ zdůraznil.

Historické kořeny této specializace sahají až do první světové války. V roce 1916 se českoslovenští legionáři podíleli na odposlechu telefonického spojení nepřítele. V meziválečném období pak takzvané cvičné radiové stanice ve skutečnosti monitorovaly radiový provoz a spojení německých stanic a zpravodajských služeb.

Právě vývoj organizace a techniky tvoří hlavní osu výstavy. Její vedoucí autor, historik VHÚ Praha Prokop Tomek, vysvětlil, že se autoři zaměřili především na proměny útvarů a technické inovace, nikoli na podrobný výklad odborných aspektů radioelektronického boje. Důležitou součástí expozice jsou také příběhy lidí, kteří se této činnosti věnovali v mimořádně obtížných podmínkách.

Jedním z nich je František Peltán, předválečný příslušník cvičných radiových stanic a později radiotelegrafista domácího odboje. Za nacistické okupace působil v utajení více než tři roky a třikrát unikl gestapu. V červenci 1942 při posledním střetu s gestapem padl. Jeho smrtí zaniklo poslední rádiové spojení domácího odboje, které se podařilo obnovit až v roce 1944.

„To jsou kameny, které mohou po stránce morálního étosu a obětavosti být příkladem a inspirací pro současné vojáky,“ uvedl Tomek. Výstava podle něj připomíná, že dějiny radioelektronického boje nejsou jen příběhem technického pokroku, ale také příběhem lidské odvahy a obětavosti.

Vojáci 53. pluku průzkumu a elektronického boje při zahájení představili pasivní sledovací systém DPET, výkonný vozidlový ochranný rušič STAR V a mobilní průzkumně-rušící systém MPRS. Součástí programu byla také prezentace techniky 533. praporu bezpilotních systémů, který přivezl bezpilotní letoun ScanEagle, a 102. průzkumného praporu, jenž představil svou průzkumnou techniku.

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: