Socha Čechie a počátky druhého odboje v Mnichově Hradišti

17. 04. 2023

Nejen lidé a knihy, ale i sochy mají své osudy. Příběh bronzové sochy Čechie v Tyršově sadu v Mnichově Hradišti je dramaticky spojen s prvními dny německé okupace českých zemí na jaře 1939.

Spolek pro postavení památníku padlých v Mnichově Hradišti, jehož výboru předsedal pan Josef Dusil, shromáždil koncem třicátých let dvacátého století pro účel, kvůli kterému byl založen, bezmála 45 000 korun. Záměrem spolku bylo odhalit pomník padlým z první světové války ke dvacátému výročí republiky, 28. října 1938.

Spolek zorganizoval výtvarnou soutěž, jejímž vítězem se stal návrh pražského sochaře Rudolfa Březy, zobrazující sochu Čechie s frygickou čapkou. Situaci však zkomplikovalo narůstání mezinárodního napětí v létě 1938 a následná mobilizace československé branné moci.

Slévárna, která měla sochu zhotovit, právě z důvodu mobilizace svých zaměstnanců na podzim 1938 dokončila odlití sochy až na jaře 1939. Zpráva o zhotovení sochy došla do Mnichova Hradiště téměř současně se zprávou o německé okupaci 15. března 1939. Prakticky okamžitě tak vzniklo nebezpečí, že socha bude okupanty zabavena a roztavena.

Bedny s margarínem

Organizaci záchrany hotového uměleckého díla na sebe vzal člen výboru spolku pro postavení pomníku padlým, farář církve československé Jan Pušman, jemuž výbor vystavil pro tento účel plnou moc. Jan Pušman osobně zjistil situaci ve slévárně v Hodkovičkách u Prahy a domluvil se na odvozu skulptury s jejím autorem, Rudolfem Březou.

Krátce na to pak s mnichovohradišťským autodopravcem, panem Oldřichem Bergmannem, pod záminkou pravidelné cesty pro margarín, sochu o hmotnosti téměř šest metráků naložili a zarovnanou bednami s margarínem přivezli do Mnichova Hradiště.

Akce se podařila i přesto, že silnice již kontrolovali němečtí vojáci. V noci po příjezdu pak byla socha převezena do cihelny pana Václava Fidlera v Jivině. Tam byla uložena do připravené jámy, kde přečkala okupaci. Německým úřadům se přes veškerou snahu sochu vypátrat nepodařilo.

V Tyršově sadu

Po osvobození Československé republiky v květnu 1945 byla socha ze své skrýše vyzvednuta a 5. května 1946 instalována na původně zamýšleném místě v Tyršově sadu u nádraží v Mnichově Hradišti. Nápis „Obětem bojů za svobodu“ a letopočty 1914–1918, vymezující první odboj, tehdy doplnily letopočty 1939–1945, vymezující odboj druhý. V roce 2002 pak letopočty na podstavci sochy doplnila léta 1948–1989, vymezující třetí období boje za svobodu národa ve dvacátém století.

Akce na záchranu sochy Čechie před zničením okupanty v roce 1939 byla jednou z prvních akcí vznikajícího druhého domácího odboje na Mnichovohradišťsku. Navazovali v ní kontakty spolehliví lidé, kteří se záhy zapojili do činnosti ilegální podzemní armády Obrana národa, a to nakonec i přímou spoluprací s jejími veliteli, generály Bílým a Slunečkem.

Hlavní organizátor záchrany sochy Čechie, československý farář Jan Pušman, se musel před bezprostředně hrozícím zatčením gestapem v roce 1940 uchýlit do ilegality. Přestože byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti, podařilo se mu v náročných podmínkách přečkat válku a v květnu 1945 by triumfálně uvítán v Mnichově Hradišti. Osudný se mu stal až komunistický režim. Při pokusu o ilegální přechod státní hranice byl v roce 1948 zatčen a s podlomeným zdravím propuštěn z vězení až roku 1956.

Tomáš Jakl

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: