Od Off

Oldřich Doležal / 1912 – 1983

Oldřich Doležal / 1912 – 1983

28. 11. 2023

V roce 1935 nastoupil na firemní letiště společnosti Baťa v Otrokovicích jako radiotelegrafista. Létal u obchodní flotily. Již 11. 3. 1939 odletěl se šéfpilotem Janem Šerhantem (později sloužil u 68. noční stíhací peruti) z Otrokovic na zahraniční služební cestu s firemním letounem Lockheed L-10A Electra a po okupaci se již do vlasti nevrátil. Dostal se do Kanady, kde se přihlásil do čs. zahraniční armády. Po příjezdu do Velké Británie nastoupil 24. 9. 1940 voj. službu u NT čs. armády v Cholmondeley Park. Po následném povýšení na desátníka (7. 3. 1941) byl 21. 3. 1941 na základě vlastní žádosti přemístěn k čs. letectvu a o den později přijat do řad RAF. Od května 1941 působil u 312. peruti, po řadě přeškolení přešel 1. 10. 1942 k 311. peruti, kde exceloval v protiponorkových misích nad Atlantikem. Za hrdinský útok na německou loď, která vezla náklad wolframu z Japonska, obdržel vyznamenání DFC. Účastnil se též letecké podpory operace Overlord. Po válce létal pro ČSA, ale v roce 1950 emigroval do Velké Británie, kde pracoval jako civilní pilot. Následně vážně onemocněl a zůstal upoután na lůžko až do své smrti 28. 11. 1983. Pohřben byl v Kentu za účasti bývalých příslušníků RAF. Letoun, se kterým v roce 1939 unikl, je dnes k vidění na letišti Točná.

Syn Valentina Doležala a Františky, roz. Fuchsové, se nejprve vyučil (obor není znám) a poté 1. 10. 1934 narukoval k tel. prap. 4 v Prešově, kde byl vycvičen jako radiotelegrafista. V lednu 1935 byl přemístěn na radiostanici ZVV v Košicích, odkud jej v březnu 1935 přeložili na radiostanici v Prešově a v září na radiostanici 2. hor. brig. ve Spišské Nové Vsi, kde zůstal až do svého odchodu do zálohy v září 1935 v hodnosti svobodníka. Poté byl jako radiotelegrafista přijat k firmě Baťa a. s., na firemní letiště Otrokovice. Zde si dosavadní kvalifikaci zvýšil na lodního a leteckého radiotelegrafistu, dále sportovního pilota, úspěšně absolvoval navigační kurz a částečně i kurz letecké meteorologie. Létal pak jako radiotelegrafista u Baťovy obchodní flotily. Za mobilizace byl zařazen jako kurýrní pilot u let. pl. 2 Dr. E. Beneše v Olomouci. Do zahraničního odboje se dostal zcela odlišnou cestou nežli drtivá většina jeho pozdějších válečných druhů. Již 11. 3. 1939 odletěl se šéfpilotem Janem Šerhantem (později sloužil u 68. noční stíhací peruti) z Otrokovic na zahraniční služební cestu s firemním letounem Lockheed L-10A Electra a po okupaci se již do vlasti nevrátil. Dostal se do Kanady, kde se přihlásil do čs. zahraniční armády.

Další Čtení :  Otakar Rytíř (roz. Richter) / 23. 6. 1913 – 6. 5. 1979

Po příjezdu do Velké Británie nastoupil 24. 9. 1940 voj. službu u NT čs. armády v Cholmondeley Park. Po následném povýšení na desátníka (7. 3. 1941) byl 21. 3. 1941 na základě vlastní žádosti přemístěn k čs. letectvu a o den později přijat do řad RAF VR v nejnižší hodnosti AC2. Od 12. 5. 1941 sloužil u 312. čs. stíhací peruti ve funkci pozemního radiotelegrafisty, což jej však neuspokojovalo. Na základě vlastní žádosti byl zařazen do vojenského pilotního výcviku. Po povýšení na četaře (1. 7. 1941) a do brit. hodnosti Leading Aircraftsman (24. 7. 1941) byl 24. 7. odvelen k elementární pilotní škole 3. EFTS ve Watchfieldu, v dalším školení pokračoval od 17. 9. 1941 u pokračovací školy 2. SFTS v Brize Nortonu. Úspěšně ji završil 24. 12. 1941, byl povýšen na Sergeanta (24. 1. 1942) a 31. 1. 1942 přemístěn do East Wrethamu ke 1429. COTF, která na Wellingtonech cvičila záložní osádky pro 311. čs. bombardovací peruť.

Výcvik absolvoval v osádce kapitána Sgt Václava Soukupa, s níž 1. 10. 1942 nastoupil službu u 311. peruti, operující nyní v řadách Coastal Command z letiště Talbenny ve Walesu. Následovala dlouhá série protiponorkových hlídkových misí nad Biskajským zálivem, přičemž od března 1943 zastával funkci kapitána osádky. Dne 1. 1. 1943 byl povýšen na Flight Sergeanta a 29. 7. 1943 do nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer. Po čs. linii však byl rotmistrem letectva v záloze (28. 10. 1941) a do hodnosti podporučíka letectva v záloze byl povýšen až 3. 3. 1944, přičemž v té době měl již britskou hodnost Flying Officer (od 29. 12. 1943).

Do historie čs. odboje a letectva se zapsal 27. 12. 1943, kdy při svém 53. bojovém letu jako kapitán Liberatoru potopil v Atlantiku (850 km západoseverozáp. od mysu Finisterre) neohroženým útokem německou ozbrojenou rychlou dopravní loď Alsterufer (2729 BRT), vezoucí z Japonska strategicky cenný náklad wolframu. Potopená komodita kryla roční německou spotřebu této suroviny, což byla vážná rána něm. zásobování vzácnými kovy. O. Doležal za tuto akci obdržel DFC. Poté se zúčastnil mimořádně intenzivní letecké podpory operace Overlord a po ukončení operačního turnusu (17. 8. 1944) nastoupil 5. 9. 1944 výcvik dopravního letectva u 105. (T) OTU v Bramcote. Poté byl 12. 12. 1944 přidělen jako vojenský dopravní pilot na základnu Holmsley South k 246. peruti, u níž na transportních Liberatorech létal dálkové tratě až do konce války.

Další Čtení :  Restaurování větrovky systému Girandoni puškaře Schembora

Po návratu do ČSR nejprve létal u Letecké dopravní skupiny, počátkem roku 1946 demobilizoval a nastoupil jako pilot u ČSA. 25. 3. 1950 se stal spoluaktérem hromadného úletu tří letounů C-47 Skytrain (Dakota) do zahraničí. Pilotoval tehdy letoun, startující z Bratislavi, a přistál v Erdingu v Bavorsku. Manželka Květa Doležalová s půlročním synem Tomášem se dostali tamtéž na palubě C-47, který pilotován Ladislavem Světlíkem, startoval z Moravské Ostravy. S rodinou se usadil ve Velké Británii, kde létal u civilní letecké společnosti Silver City. Poté však vážně onemocněl a následkem toho utrpěl těžký úraz, který jej až do smrti upoutal na lůžko. Dlouhodobě se léčil v St. Maryʼs Hospital v Lister Wardu, Etchinghill, Kent, kde zemřel ve věku 71 let. Pohřeb proběhl v Charringu u Ashfordu v Kentu za účasti četných bývalých čs. příslušníků RAF.

Vyznamenání:

  • 3 × Československý válečný kříž (1. 9. 1944);
  • 2 × Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (1.–30. 7. 1943);
  • Československá medaile Za zásluhy I. st.;
  • Československá vojenská pamětní medaile (se štítkem VB);
  • Distinguished Flying Cross (7. 1. 1944); The 1939–1945 Star; Atlantic Star;
  • Defence Medal a War Medal;

Památky:

Letoun Lockheed L-10A Electra (v. č. 1091), s nímž 11. 3. 1939 odletěl do zahraničí, dodnes existuje, a dokonce se nachází v České republice. Dlouho byl v USA a provozoval jej dr. James R. Almand z Grand Prairie v Texasu. V roce 2010 jej získalo do sbírek Letecké muzeum Točná. Po čtyřleté rekonstrukci v USA přelétl v květnu 2015 se skupinou českých pilotů z Kansasu v USA přes Kanadu, Grónsko a Island do Prahy, kde 28. 5. 2015 přistál na letišti Točná. Letoun je k vidění na dnech otevřených dveří (každá druhá sobota v měsíci). V roce 2018 jej obdivoval i vnuk J. A. Bati – John Nash.

Další Čtení :  Do rodiny posádkových muzeí přibyla expozice u 142. praporu oprav Klatovy

Podívejte se na video, které vzniklo při této příležitosti. Druhé letadlo ve videu je Cessna, se kterou Roman Kramařík obletěl svět v rámce Mise Okřídlený lev:

[embedded content]

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: