Vynikající letec, který se na velitele slavné 311. peruti RAF propracoval z nejnižších pozic. Začínal jako polní pozorovatel letec, což byla funkce, která měla za úkol propojovat tehdy nově vznikající letectvo s pozemním vojskem (1934, 1935). Mezi důstojníky letectva přeložen 31. 7. 1935. Z okupované republiky uprchl za pomoci železničářů 1. 7. 1939. V dubnu 1940 byl přeložen k výcviku na pilota bitevních letounů do Châteauroux. Pro rychlý spád válečných událostí se však k bojové jednotce nedostal. Na lodi Arry Scheffer odplul 19. 6. 1940 z Bordeaux do Británie. V Británii začínal v nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer. Na začátku srpna 1940 se stal příslušníkem základního kádru právě založené 311. čs. bombardovací peruti. V únoru 1943 nahradil dosavadního velitele 311. peruti, W/Cdr Josefa Šnajdra, DFC. V létě 1943 pod jeho velením přezbrojila 311. peruť z Wellingtonů na moderní čtyřmotorové Liberatory. Operační činnost nad Biskajským zálivem byla po nezbytném výcviku obnovena 21. 8. 1943 Jeden ze dvou strojů, vyslaných tehdy na protiponorkový průzkum, pilotoval právě W/Cdr, škpt. Jindřich Breitcetl. Z patroly se však nevrátil a byl, se svou osádkou, prohlášen za nezvěstného. Jejich těla nebyla nikdy nalezena.
Po maturitě na státní reálce v Brně (10. 6. 1931) nastoupil 1. 10. 1931 vojenskou prezenční službu, v jejímž rámci absolvoval ŠDZ (pěch.) u 7. div. v Olomouci a v Uherském Hradišti (1931–1932). Poté se rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání a v letech 1932–1934 studoval na Vojenské akademii v Hranicích, odkud byl 30. 6. 1934 vyřazen v hodnosti poručík pěchoty a 1. 7. jmenován velitelem čety u 2. roty hran. prap. 7 ve Frývaldově (dnes Jeseník).
Již 17. 9. 1934 však byl na vlastní žádost odeslán do Prostějova, aby zde absolvoval aplikační letecký kurs, což byla poměrně rozšířená praxe, kdy důstojníci jiných zbraní absolvovali i výcvik leteckého pozorovatele, aby tak získali zkušenosti ze spolupráce s touto dynamicky se rozvíjející zbraní. V Prostějově tak získal kvalifikaci leteckého pozorovatele (1. 5. 1935 byl jmenován pozorovatelem letcem a 1. 8. 1935 polním pozorovatelem letcem). Současně 31. 7. 1935 byl přeložen mezi důstojníky letectva a nastoupil řadovou službu u leteckého pluku 3 Generála – letce M. R. Štefánika na Slovensku. U zdejší 10. pozorovací letky v Nitře létal jako pozorovatel na dvouplošnících Letov Š-328. Následně v Nitře absolvoval ještě kurz létání v noci pro pozorovatele, v Olomouci pak završil mechanický kurs a konečně v lednu 1938 úspěšně absolvoval i vytoužený tříměsíční pilotní výcvik u cvičné letky v Piešťanech (pilotem letcem byl jmenován až 1. 9. 1938). Poté byl 1. 4. 1938 povýšen na npor. let. a ustanoven pobočníkem velitele IV/3 peruti. V průběhu zářijové mobilizace npor. let. Jindřich Breitcetl působil ve funkci nižšího důstojníka u 64. zvědné letky, operující na letounech Aero A-100 z letiště Tri Duby u Zvolena.
Jako bývalý gážista byl po okupaci přidělen k okr. úřadu v Humpolci, avšak již 1. 7. 1939 uprchl za pomoci českých železničářů v prostoru Moravské Ostravy do sousedního Polska. Spolu s ním uniklo 10 čs. let. důstojníků (konce války se dožili jen 3). Po prezentaci na čs. konzulátě v Krakově (5. 7. 1939) pak odplul lodí Kastelholm do Francie, kam dorazil 1. 8. 1939. Až do vypuknutí války setrvával společně s dalšími čs. leteckými důstojníky v kasárnách v Nanterre a po vypuknutí války prošel školením na několika základnách: v říjnu 1939 zahájil výcvik v Toursu, v prosinci absolvoval ostré střelby v Cazaux, pak se od ledna 1940 přeškoloval na stíhače v Chartres, ale již v dubnu byl přeložen k výcviku na pilota bitevních letounů do Châteauroux. Pro rychlý spád válečných událostí se však k bojové jednotce nedostal. Následoval odjezd do Tarbes a Agde a nakonec na lodi Arry Scheffer odplul 19. 6. 1940 z Bordeaux do Británie.
Do řad RAF VR byl přijat v nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer, aby se zakrátko, 2. 8. 1940, stal příslušníkem základního kádru právě založené 311. čs. bombardovací peruti. Vzhledem k systemizovaným funkcím byl povýšen na Flight Lieutenanta a zahájil intenzivní výcvik. Po jeho dokončení se za řízením Wellingtonu poprvé vydal nad okupovanou Evropu v noci 8. 10. 1940 (cíl loděnice v Brémách). Po dokončení 200 hodinového operačního turnusu, který v jeho případě obnášel 42 nočních náletů, byl navržen k udělení DFC a stal se instruktorem a velitelem výcviku u perutní operačně-výcvikové letky, z níž se 16. 12. 1941 vytvořila 1429. COTF. Zprvu zde velel letce počátečního výcviku (ITF) a k 24. 4. 1942 stanul v čele celé 1429. COTF. V této funkci se v noci 30. 5. 1942 zúčastnil prvního náletu na (za?) účasti více nežli tisíce bombardovacích letounů (cílem byl Kolín nad Rýnem). Když 1. 2. 1943 odcházel na odpočinek dosavadní velitel 311. peruti, W/Cdr Josef Šnajdr, DFC, byl jmenován na jeho místo. Pod jeho velením jednotka již operovala ve svazku Coastal Command a byla hodnocena v určitém období jako nejlepší peruť tohoto velitelství.
Navzdory tomu, že velitelská činnost jej stále častěji upoutávala k psacímu stolu, vykonal ještě šest protiponorkových patrol nad Biskajským zálivem. Jednotka tehdy používala ještě stárnoucí Wellingtony, z nichž se v létě 1943 pod jeho velením přezbrojila na moderní čtyřmotorové Liberatory. Po dokončení náročného výcviku byla prohlášena opět za bojeschopnou a obnovila 21. 8. 1943 svou operační činnost nad Biskajským zálivem. Jeden ze dvou strojů, vyslaných tehdy na protiponorkový průzkum, pilotoval právě W/Cdr, škpt. Jindřich Breitcetl. Z patroly se však nevrátil a byl, se svou osádkou, prohlášen za nezvěstného. Podle německých záznamů padl za oběť přesile dálkových stíhaček Messerschmitt Bf 110 od II./ZG 1. Ještě předtím, nežli Liberator dopadl do moře, dokázala jeho osádka jednoho z nepřátel sestřelit.
Těla všech osmi členů čs. osádky nebyla nikdy nalezena. Škpt.let. Jindřich Breitcetl byl po válce povýšen in memoriam na podplukovníka letectva (1. 2. 1947), plukovníka (1. 6. 1991) a posléze na generálmajora (7. 3. 1992).
Vyznamenání:
4 × Československý válečný kříž 1939 (16. 4., 21. 6., 25. 7. a 7. 10. 1941), Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (6. 3. 1941), Československá medaile Za zásluhy I. st., Českoslo- venská vojenská pamětní medaile se štítky F–VB, Distinguished Flying Cross (24. 9. 1942), War Medal.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
