Zemřel Pavel Pecháček, poslední ředitel československé redakce Rádia Svobodná Evropa

18. 01. 2023

V americkém Marylandu zemřel ve věku 82 let po delší nemoci Pavel Pecháček, rozhlasový pracovník, ředitel československých redakcí Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy i Rádia Svobodná Evropa – Český rozhlas 6.  Jeho život byl pestrý a někdy i dramatický. V našich dějinách zanechal výraznou stopu.

Pavel Pecháček se narodil 2. července 1940 v Praze.  Jeho otec JUDr. Jaroslav Pecháček (1911-1997) byl lidoveckým politikem, za války vězněný nacisty za organizování odboje mládeže.  Jako tajemník lidoveckého místopředsedy vlády ČSR Jana Šrámka musel vzápětí po únoru 1948 i s manželkou před novým zatčením opustit vlast. V letech 1951-1976 pracoval v Rádiu Svobodná Evropa v New Yorku a Mnichově, v období 1965-1976 dokonce jako ředitel československé redakce RFE.

Sedmiletý Pavel Pecháček zůstal i se dvěma mladšími sourozenci neplánovaně v péči babičky v Praze. S rodiči se setkal až v roce 1966 v Jugoslávii. Vzhledem k exponované pozici otce v exilu neměl v komunistickém Československu nadějné vyhlídky. Díky porozumění okolí se mu i v padesátých letech nakonec podařilo vystudovat střední školu. Pracoval jako pomocný dělník, od dětství ale žil sportem. Již od osmnácti let připravoval sportovní reportáže pro Československý rozhlas. V roce 1960 byl po opakovaných pokusech přijat ke studiu DAMU, kde vystudoval režii. V letech 1965-1968 dokonce mohl pracovat v Československém rozhlase jako režisér.

Na podzim 1968 odešel s rodinou do SRN, kde začal pracovat v československé redakci Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe). Odtud musel především v důsledku rozpočtových škrtů odejít roku 1975 do rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) ve Washingtonu. Vypracoval se na předního a všestranného reportéra. Roku 1985 se stal dokonce ředitelem československé redakce Hlasu Ameriky. Pod jeho vedením dosáhlo toto vysílání nejvyšší poslechovosti mezi zahraničními rozhlasovými programy pro Československo.

Vedení VOA udělilo Pavlu Pecháčkovi v roce 1987 cenu Regional Language Broadcasting Award „za výjimečný přínos při vedení československé redakce VOA stát se nejposlouchanějším a nejvlivnějším mezinárodním rozhlasovým programem v současném Československu jako výsledku rozvoje nového, pestrého programového obsahu a produkčních technik“. Podnikal i nečekané reportážní cesty, když se v roce 1986 jako americký občan a novinář se zúčastnil Her dobré vůle v Moskvě a Fed Cupu v Praze, následující rok Světových akademických her v Popradu.

V roce 1989 se vrátil do Mnichova, protože přijal nabídku stát se ředitelem československé redakce Svobodné Evropy. Osobně zajišťoval klíčové přenosy ze svatořečení Anežky České v Římě a jako historicky první reportér RFE se zúčastnil i demonstrací v listopadu 1989 v Praze. Role zahraničního vysílání byla v době komunistické cenzury klíčová. Po čtyřdenním působení byl tehdy ještě 24. listopadu 1989 z Československa vyhoštěn.

Po listopadu 1989 Svobodná Evropa přeorientovala svůj program na přinášení politických a hospodářských zkušeností ze světa a šíření zásad kvalitní žurnalistické práce. Pavel Pecháček stál u myšlenky přestěhování Radio Free Europe – Radio Liberty (RFE/RL) z Mnichova do Prahy. To se v pak i díky Václavu Havlovi a Billu Clintonovi uskutečnilo. Vysílání RFE/RL do zemí s omezenou či žádnou svobodou slova bylo a dodnes je jasným signálem zakotvení České republiky v demokratickém světě.

Pavel Pecháček v letech 1994-2001 zastával místo ředitele Rádia Svobodná Evropa. Tato nová stanice s řadou osobností dřívější čs. redakce RFE vysílala od podzimu 1995 v úzké spolupráci s Českým rozhlasem a RFE/RL v rámci programu Český rozhlas 6. Po roce 2001 pak působil jako poradce prezidenta RFE/RL pro české záležitosti v Praze. V roce 2009 ocenil ministr obrany České republiky zásluhy Pavla Pecháčka o svobodu a demokracii svým vyznamenáním Zlatá lípa.

V roce 2015 se Pavel Pecháček přestěhoval k rodině do USA, kde žil v ústraní, ale dál sledoval dění ve vlasti. Pavel Pecháček patřil k lidem, kteří se významně zasloužili o zachování svobodného ducha této země. Budeme na něj vzpomínat i jako na člověka otevřeného skutečnému dialogu, křesťana a přítele.

Prokop Tomek

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba: