Od Off

Třicet let od prvního bojového nasazení sil NATO

Třicet let od prvního bojového nasazení sil NATO

27. 02. 2024

Severoatlantická aliance dokázala dlouhá desetiletí řešit hrozící konflikty bez nasazení síly. Až 45 let po založení NATO došlo k prvnímu bojovému nasazení. Stalo se to 28. února 1994 během plnění rezoluce Rady bezpečnosti nad územím bývalé Jugoslávie.

S cílem chránit humanitární operace na zemi, dodávky potravin a potřeb k přežití do obklíčených oblastí v zemi sužované vleklou občanskou válkou přijala rada bezpečnosti OSN v říjnu 1992 rezoluci 781. Dokument zakazoval neschválené vojenské lety nad Bosnou a Hercegovinou.

NATO se podílelo na leteckém dozoru ale zatím bez reálných nástrojů k vynucení dodržování zákazu. Do dubna 1993 pozorovatelé doložili více než pět set porušení moratoria letů.

Rada bezpečnosti pak přijala rezoluci 816 nařizující zúčastněným státům, a to především členským zemím NATO, přijmout razantnější opatření k zákazu všech letů. Rezoluce obsahovala i povolení sestřelit narušitele. V reakci na to byla 12. dubna 1993 zahájena operace NATO Deny Flight (Odepřený let). Letecká přítomnost byla přijatelnější formou účasti, než rozmístění pozemních sil.

Narušitelé konali lety například vrtulníky s podobným markingem, jaký měly vrtulníky OSN, nebo létali na vojenské mise se symboly mezinárodního červeného kříže. Od listopadu 1992 do července 1995 porušily zejména vrtulníky bezletovou zónu v 5711 případech. O možnosti reálných zásahů NATO proti narušitelům se vedly stálé spory i v mezinárodním společenství. Bylo ale zjevné, že bez použití síly nebude možné dosáhnout klidu v zemi.

Další Čtení :  Ve čtvrtek 14. září začínají komentované procházky po místech bojů Pražského povstání

K prvnímu ostrému zákroku došlo 28. února 1994. Tehdy zaznamenala posádka britského letounu se systémem včasného varování AWACS, hlídkující nad Maďarskem, v bezletové zóně formaci šesti srbských lehkých útočných a průzkumných proudových letounů Soko J-21  Jastreb. Letouny zaútočily na továrnu v Novim Travniku v oblasti Banja Luka. Piloti dostali varování. Posádka letounu AWACS pak kontaktovala piloty dvou F-16C z 526. letecké perutě USAF, hlídkující tou dobou nad Mostarem v jižní Bosně. Ačkoliv letouny neměly mnoho paliva, piloti se přemístili do příslušné oblasti, kde zachytili srbské stroje a opakovali varování.  Srbští piloti nereagovali a pokračovali v útocích na pozemní cíle. Kapitán Robert G. Wright vystřelil radarem naváděnou AIM120 AMRAAM, kterou zničil jeden srbský stroj. Zbylé J-21 rychle sestoupily na nízkou letovou hladinu, aby tak zmizely z radaru. Wright vystřelil dvě rakety AIM-9 Sidewinder naváděné teplem a zničil dva další letouny. Jeho křídlo, kpt. Scott F. O´Grady, minul raketou AIM-9 cíl. Oba piloti pak již museli odletět natankovat. Nahradili je dva další piloti na F-16 a kpt. Stephen L. Allen raketou AIM-9 zničil čtvrtý J-21. Dva zbylé letouny unikly nad Srby ovládanou část Chorvatska a přistály na letecké základně Udbina.

Další Čtení :  Videoprocházka v rekonstruovaném armádním muzeu, část 2. Nádvoří.

Následoval útok dvou F-16 512. letecké perutě 10. dubna 1994 na dělostřelecké postavení bosenských Srbů u Goražde. Stalo se to v reakci na dělostřelecký útok bosenských Srbů na příslušníky OSN v enklávě. To byla první letecká podpůrná mise Deny Flight a první letecké bombardování pozemních cílů v historii NATO.  Bosenští Srbové pak vzali 150 příslušníků OSN jako rukojmí, aby dosáhli ukončení leteckých útoků.

Přestože byly síly NATO oprávněny mezinárodním společenstvím k použití síly, zákroky se v podmínkách ozbrojené a nekontrolovatelné země ukázaly jako slabý nástroj.

Operace Deny Flight oficiálně skončila 20. prosince 1995, krátce po uzavření Všeobecné rámcové smlouvy pro mír v Paříži 14. prosince 1995.

Prokop Tomek

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba:

Další Čtení :  Rekonstrukce Armádního muzea Žižkov loni zkompletovala „trojkorunu“ nejvýznamnějších muzejních ocenění