Od Off

Devátá vycházka Po stopách bojů Pražského povstání zavedla účastníky do centra Prahy

Devátá vycházka Po stopách bojů Pražského povstání zavedla účastníky do centra Prahy

11. 05. 2024

Do centra Prahy, na Staroměstské náměstí, se při 9. vycházce po stopách bojů Pražského povstání podívala asi padesátka zájemců o vojenskou historii. Průvodcem jim byl autor cyklu vycházek historik Vojenského historického ústavu Praha Mgr. Tomáš Jakl. Na začátku této vycházky se podívali do míst, která jsou veřejnosti nepřístupná. Do bunkru pod policejní budovou v Bartolomějské ulici, odkud Pražské povstání řídilo Velitelství Bartoš. Ostatně – tak se 9. vycházka jmenovala.

Skupina asi 50 zájemců o vojenskou historii, z nichž řada už se z předchozích procházek navzájem zná, se ve čtvrtek 9. května sešla u Nové scény Národního divadla. Hned na začátku se od Olgy Šámalové z oddělení komunikace VHÚ Praha dozvěděli, že si pro ně s autorem cyklu vycházek, Mgr. Tomášem Jaklem připravili překvapení. Podařilo se jim dohodnout s Policií ČR návštěvu podzemních prostor, odkud při Pražském povstání operovalo velitelství Bartoš, které koordinovalo povstalecké jednotky v celé Praze.

Skupina se přesunula do Bartolomějské ulice před budovu Policie ČR, kde se rozdělila na dvě skupiny, aby se do stísněných prostor velitelství Bartoš zájemci vešli. Kryt byl vybudován za druhé světové války pro účely řízení záchranných a odklizovacích prací při náletech na Prahu. Byl plynotěsný a vybavený jak sprchou pro případné odmoření, tak filtroventilací. Český vojenský odboj využil především jeho autonomní telefonní sítě, propojující všechny policejní úseky a revíry v Praze. To umožnilo efektivně velet povstaleckým jednotkám. Po válce byl kryt nakonec využíván jako sklad a při povodních v roce 2002 byl zatopen vodou. Přestože většina příček je dnes již odstraněna, část kójí pro telefonisty se dochovala a umožňuje tak vytvořit si představu v jak stísněných podmínkách zde povstalecký štáb pracoval. Jeden z účastníků po návratu z krytu řekl, že ačkoliv sloužil u pražské policie přes 20 let, nikdy se do tohoto prostoru nedostal. „Vždycky mi říkali, že je tam sklep a nepořádek, takže nic zajímavého. Jsem opravdu rád, že jsem to dnes na vlastní oči viděl. Je to pro mne velký zážitek,“ řekl viditelně potěšený muž.

Další Čtení :  Příběh významného vojenského zpravodajce Františka Fryče

Další zastávka byla u budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici na rohu s ulicí Nekázanka, kde Tomáš Jakl popisoval rozestavení povstaleckých jednotek, které budovu pošty s telefonním ústřednou bránily, jelikož jim spolu s Meziměstskou telefonní ústřednou na Žižkově poskytovala neomezené spojení po celé Praze a zbavila okupanty telefonického spojení. O klíčové pozici budovy pošty svědčila podle Jakla intenzita bojů. Při německé zteči byly použity minomety, pěchotní dělo a dva tanky. Povstalcům pomohly i tančíky Renault AMR 35 ZT 4, kterými disponovalo velitelství Bartoš a poslalo je k poště na pomoc.

Detailně o tomto boji psal historik Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek v článku Květnové povstání 1945: každý bojovník měl svou cenu…

Početná skupina soustředěná kolem muže s mikrofonem a ukazujícím na různé strany upoutala pozornost řady okolojdoucích, kteří se zastavovali a poslouchali o čem je řeč. Účastníci vycházky se pak prošli ulicí Nekázanka kolem sídla společnosti Omnipol obchodující se zbraňovými systémy, přes pasáž Myslbek na Ovocný trh a odtud na Staroměstské náměstí. U Mariánského sloupu pak Tomáš Jakl za magického slunečního světla “zlaté hodinky“ popisoval těžké boje v centru Prahy, kam pronikly německé tanky. Při bojích bylo poškozeno novogotické křídlo Staroměstské radnice, které muselo být dva roky po válce strženo.

Další Čtení :  ČR, Švédsko a BAE Systems podepsaly memorandum o porozumění ohledně pořízení nových BVP CV90

Po celou dobu vycházky mezi účastníky, kteří napjatě poslouchali, kolovaly dobové fotografie, takže si mohli všichni porovnat, kde stojí nyní a jak to na stejných místech vypadalo uprostřed bojů na konci 2. světové války.

Nepřetržitý proud informací Mgr. Tomáše Jakla o detailech bojů Pražského povstání byl na konci vycházky oceněn velkým potleskem. Ještě dlouho po skončení se jej účastníci vyptávali na detaily spojené s Pražským povstáním.

Poslední 10. vycházka z tohoto cyklu je naplánována na 13. června 2024 a má název Všichni dělostřelci – do Vršovic!
„Pražští povstalci nasadili za povstání v Praze celkem čtrnáct souprav improvizovaných obrněných vlaků. Nejvíce z nich – osm – operovalo z nádraží Praha-Vršovice, odkud zasáhly do bojů proti německým posádkám kasáren 28. pluku, protiletadlové baterie Na groši a esesákům Kampfgruppe Walenstein na Spořilově, v Krči a na Pankráci. Součástí vycházky bude přejezd vlakem ze stanice Praha-Vršovice do stanice Praha-Hostivař,“ zní anotace vycházky. Sraz bude v 18 hodin před budovou železniční stanice Praha-Vršovice; její délka je 2,2 km. Místo si rezervujte: [email protected]

Mgr. Tomáš Jakl bude o svém oblíbeném tématu Pražské povstání přednášet v rámci dalšího cyklu Vojenského historického ústavu Praha ČESKOSLOVENSKÝ ODBOJ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKYpřednášet 21. května od 18h v Armádním muzeu Žižkov. Svá místa si opět rezervujte: [email protected], budou vám potvrzena. Kapacita kinosálu je omezena.

Zdroj článku s odkazem zde| Vybírejte z vybavení třeba:

Další Čtení :  Těžké ukrajinské dilema